Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stylový odchod Válkové: Na odměnách rozdala miliony

Helena Válková /ANO/
Helena Válková /ANO/
Foto: Reprofoto ČT

Odcházející ministryně spravedlnosti Helena Válková rozdala za rok 2014 na odměnách dohromady více než 2,5 miliony korun. Upozornily na to Lidové noviny.

První náměstkyně Hana Marvanové, která resort opustila po třech a půl měsících, si za čtvrt roku přišla na 343 tisíc. Odměnu ale neobdržela žádnou. Její nástupce Robert Pelikán získal naopak za sedmiměsíční působení k platu ještě 90 tisíc navrch za "nadstandardní plnění úkolů nad rámec pracovních úkolů za uplynulé období v rámci agendy úseku justičního a legislativního". Toto hodnocení se ale objevilo u všech odměněných.

Náměstek úseku mezinárodních vztahů Petr Jäger si za 10,5 měsíce v úřadu k platu 90 tisíc přilepšil o rovných 180 tisíc, čímž obdržel ze všech odměněných největší prémii. Náměstek ekonomického úseku Petr Kasík si přišel na odměnách na 170 tisíc a celkově si za roční působení na rezortu spravedlnosti s platem 94 tisíc měsíčně odnesl téměř 1 300 000 korun.

Vrchní ředitelka sekce mezinárodních vztahů Zuzana Fišerová si za to, že „zastupovala ministryni Válkovou při zahraničních jednáních, odborně připravila jednání Rady ministrů spravedlnosti v Bruselu či Lucemburku a dozorovala nad přeshraničními případy extradicí či rodičovských únosů dětí", k platu 75 tisíc korun měsíčně vysloužila prémii ve výši 140 tisíc.

Témata:  Helena Válková (ANO)

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.