Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin zlevnil, ale ostatní ceny obchody drží. Proč?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Už několik měsíců klesá na celém světě cena ropy a díky tomu zlevňují i pohonné hmoty. A právě to by teoreticky mělo mít dopad i na konečné ceny zboží v obchodech. Na benzínu je totiž závislá většina výrobců. Proč tedy ale služby a zboží stojí u nás pořád stejně?

Když se zvyšují ceny ropy, obchodníci bez mrknutí oka hned zdražují. A nejde jen o benzinky, rázem jsou dražší třeba rohlíky nebo zelenina.

Dnes je ale ropa rekordně levná. Proč to tedy neplatí naopak? "Tady proti ceně ropy hraje kurz české koruny vůči světovým měnám, česká koruna v současnosti je kvůli intervenčnímu režimu národní banky mnohem slabší než by byla, kdyby do jejího kurzu banka nezasahovala," tvrdí ekonomka Markéta Šichtařová.

A paradoxní je, že nejen, že obchodníci nezlevňují, naopak ještě hodlají zdražovat. "Od prvního ledna se zvýšila minimální mzda a od prvního února se zvýší cena mouky, a tak se musí zvýšit i cena pečiva. Zlevňovat se určitě nebude," tvrdí předseda Společenství mlynářů a pekařů Jaroslav Chochole.

Podobně mluví například i mlékaři nebo lékárníci. "Ceny léků v České republice jsou už dnes téměř na evropském minimu, takže nemůžeme očekávat, že by se nějak výrazně snižovaly", přizvukuje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner.

Očekává se, že cena ropy bude i nadále klesat, zdá se ale, že jinde než na ceně pohonných hmot se to bohužel neprojeví.

Témata:  pohonné hmoty obchody Benzinky

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.