Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin zlevnil, ale ostatní ceny obchody drží. Proč?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Už několik měsíců klesá na celém světě cena ropy a díky tomu zlevňují i pohonné hmoty. A právě to by teoreticky mělo mít dopad i na konečné ceny zboží v obchodech. Na benzínu je totiž závislá většina výrobců. Proč tedy ale služby a zboží stojí u nás pořád stejně?

Když se zvyšují ceny ropy, obchodníci bez mrknutí oka hned zdražují. A nejde jen o benzinky, rázem jsou dražší třeba rohlíky nebo zelenina.

Dnes je ale ropa rekordně levná. Proč to tedy neplatí naopak? "Tady proti ceně ropy hraje kurz české koruny vůči světovým měnám, česká koruna v současnosti je kvůli intervenčnímu režimu národní banky mnohem slabší než by byla, kdyby do jejího kurzu banka nezasahovala," tvrdí ekonomka Markéta Šichtařová.

A paradoxní je, že nejen, že obchodníci nezlevňují, naopak ještě hodlají zdražovat. "Od prvního ledna se zvýšila minimální mzda a od prvního února se zvýší cena mouky, a tak se musí zvýšit i cena pečiva. Zlevňovat se určitě nebude," tvrdí předseda Společenství mlynářů a pekařů Jaroslav Chochole.

Podobně mluví například i mlékaři nebo lékárníci. "Ceny léků v České republice jsou už dnes téměř na evropském minimu, takže nemůžeme očekávat, že by se nějak výrazně snižovaly", přizvukuje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner.

Očekává se, že cena ropy bude i nadále klesat, zdá se ale, že jinde než na ceně pohonných hmot se to bohužel neprojeví.

Témata:  pohonné hmoty obchody Benzinky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.