Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody a platy? Poslanec se rozzuřil a létala tato slova

Tomio Okamura
Tomio Okamura
Foto: Česká televize

Poslanci si odsouhlasili vzrůst platů od ledna příštího roku zhruba o tři procenta. Základní plat poslance a senátora by se v případě, že novelu schválí Senát i prezident, zvýšil o 1700 na 57.600 korun. Proti tomu se ostře postavil poslanec a šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura, který tvrdí, že poslanci si zvýšení platu prosadí, ale s důchody prý nejsou schopni nic udělat.

"To je opravdu neuvěřitelné jak se ptáčkové vybarvili. A občané jim pořád poslušně zobají z ruky," zuří Okamura na sociální síti. Platy politiků budou vyšší, jelikož poslanci ČSSD, ANO, KDU-ČSL a KSČM dnes prohlasovali zvýšení platů od příštího roku.

Okamura zároveň, podotýká, že Sněmovna tímto hlasováním zamítla návrh Úsvitu na nulové navýšení platů poslanců až do roku 2018 s navrhovaným zamrazením platů do doby než bude nový zákon o platech. Ten chce hnutí provázat s průměrnou mzdou s přihlédnutím k minimální mzdě a průměrným důchodům.

"Zapamatujte si to dobře prosím," vyzývá Okamura občany. "Připadá mi doslova sprosté, když vládní koalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL spolu s KSČM prosadí na jednu stranu zvýšení svých platů a na druhou stranu vláda není schopná udělat vůbec nic s historicky rekordní nezaměstnaností (více než 600 tis. lidí bez práce) či s nedůstojnými důchody," dodává.

"Zapamatujete si to pro příští volby nebo budou mít lidé znovu krátkou paměť?" ptá se poslanec. 

Autor návrhu a šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) tvrdí, že dosavadní debaty o zvyšování platů zákonodárců byly nedůstojné. "Já očekávám, že už se snad k této debatě nikdy nevrátíme, a to možná byl i důvod, proč prošel můj systémový návrh. Ty ostatní návrhy příliš systémové nebyly," poznamenal podle ČTK.

Témata:  politici,  platy / mzdy,  Tomio Okamura

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

5. října 2026 11:43

Poláci mají levnější benzín. Česko by za podobnou úlevu zaplatilo miliardy

Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.