Životní úroveň v Česku? Nastal obrat, něco se děje, potvrzuje průzkum

Asi dvě pětiny (41 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi negativně, když 8 % ji označilo za „velmi špatnou" a 33 % za „špatnou". Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u 17 % dotázaných, kteří ji vesměs charakterizovali jako „dobrou" (16 %), zatímco odpověď „velmi dobrá" se v šetření vyskytla jen ojediněle (1 %). Téměř dvě pětiny (39 %) lidí pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou". Zbývající 3 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím".

Oproti předchozímu šetření z října 2014 se hodnocení ekonomické situace statisticky významně nezměnilo. Nicméně od podzimu loňského roku je zřejmý trend postupného poklesu podílu negativního hodnocení (o 27 procentních bodů oproti září 2013, od kterého podíl negativního hodnocení setrvale klesá). Aktuální hodnocení je přitom jednoznačně nejlepší od roku 2008.

Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici, z hlediska stranických preferencí stoupenci ANO, TOP 09 či ODS a dotázaní, kteří důvěřují vládě. Naopak kritičtější v tomto směru jsou nezaměstnaní, respondenti, kteří sami sebe na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici, podle stranických preferencí voliči KSČM, jakož i rozhodnutí nevoliči bez preferované strany a ti, kdo vládě nedůvěřují.

Psali jsme:Přidat důchodcům, nebo maminkám? Česko je rozhádanéČeši hodnotili heslo "Pravda a láska zvítězí". Výsledek je zdrcujícíO něco méně než polovina (46 %) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 7 % ji hodnotí jako „velmi dobrou" a 39 % jako „spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti méně než pětina (17 %) občanů, když 14 % ji označilo za „spíše špatnou" a 3 % za „velmi špatnou". Více než třetina (37 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou".

Oproti předchozímu výzkumu z října 2014 podíl příznivého hodnocení životní úrovně vzrostl o čtyři procentní body a podíl nepříznivého hodnocení o pět procentních bodů klesl.

Z hlediska věku se příznivější hodnocení objevuje u respondentů od 30 do 44 let, relativně hůře se podle vlastních vyjádření mají ti, kterým je od 60 let výše. Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, podnikatelé a samostatně činní, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, potenciální voliči ANO, TOP 09 nebo ODS, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici či k pravému středu, a lidé důvěřující vládě.

Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především důchodci, nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, lidé, kteří sami sebe na škále levice-pravice politicky řadí k levici nebo k levému středu, a dotázaní, kteří nedůvěřují vládě, uvedl soc.cas.cz.

Témata:  ekonomika,  Domácnosti