Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odhad růstu HDP České republiky pro letošní rok? Podívejte se, co nás čeka

Odhad růstu HDP České republiky pro letošní rok? Podívejte se, co nás čeka

Foto: Home Credit

Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY, komentuje dopady vývoje v eurozóně na Českou republiku a předpokládaný makroekonomický vývoj v ČR:

 

„HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stagnoval, což bylo způsobeno především poklesem příjmů ze spotřební daně z tabákových výrobků. Kvůli jejímu zvýšení se obchodníci totiž na konci loňského roku předzásobili. Tento mimořádný faktor bude v následujících čtvrtletích odeznívat a tempo růstu HDP se znovu dostane na hodnoty odpovídající aktuální vysoké úrovni indexu nákupních manažerů PMI a rostoucí důvěře spotřebitelů.“„Stejně jako v předchozí prognóze vydané před třemi měsíci proto předpokládáme, že HDP České republiky letos poroste 2,6% tempem, které se v roce 2015 zvýší na 2,8 %. K pozitivnímu vývoji české ekonomiky v následujících letech bude přispívat především slabší kurz koruny, nízká inflace, rostoucí inflační očekávání a zvyšující se poptávka v zahraničí. Z toho vychází náš odhad 3% růstu HDP v roce 2016.“

Faktory s pozitivním dopadem na vývoj české ekonomikyRůst české ekonomiky budou v letošním roce a v roce 2015 příznivě ovlivňovat následující okolnosti:

Devizová intervence ČNB – oslabení měnového kurzu koruny (aktuálně 27 – 28 Kč za euro oproti 25,7 Kč v říjnu 2013) přispívá k větší konkurenceschopnosti českého exportu a domácím podnikům pomůže získat větší podíl na zahraničních trzích. Dalším přínosem tohoto kroku je snížení reálných úrokových sazeb v důsledku vyšších inflačních očekávání (v reakci na vyšší dovozní ceny). To by mohlo podniky a domácnosti motivovat k větším investicím i spotřebě.

Nízká inflace a rostoucí reálné mzdy – v srpnu byla míra inflace v České republice 0,6 %, což je hodnota, která by neměla bránit zvyšování reálných příjmů ani spotřeby. Ve druhém čtvrtletí činil meziroční růst mezd 2,2 %, přičemž za celý letošní rok bude podle našeho odhadu tempo jejich růstu 2,4 % (v roce 2013 to bylo pouhých 0,1 %). S ohledem na nízkou úroveň zadluženosti v české ekonomice a vzhledem k tomu, že domácnosti očekávají rostoucí cenový trend, není pravděpodobné, že by nízká inflace měla na zdejší ekonomiku nepříznivé dopady. Spotřebitelské výdaje letos podle našeho odhadu porostou o 1,9 % a příští rok o 2 %.

Rostoucí poptávka po českém zboží v zahraničí – růst ekonomické aktivity v zemích, které jsou hlavními obchodními partnery České republiky, přispěje v letošním roce ke zvýšení exportu.

Zvýšení indexu nákupních manažerů PMI – v srpnu vzrostl PMI na 54,3, což víceméně odpovídá průměru za období od poloviny roku 2013. Výrazně se zvýšil počet nových objednávek a to je pro následující měsíce dobrým příslibem pro výrobu. Lze očekávat, že pokud se situace v eurozóně nezačne znovu zhoršovat, průmyslové podniky díky většímu počtu objednávek ve výrobním sektoru, který má klíčový význam, a lepšímu využívání kapacit zvýší objem investic. V letošním roce by investice měly růst 5,2% tempem, tedy nejrychleji od dob před globální finanční krizí.

Uvolnění fiskální politiky – rozpočty na roky 2014 a 2015 signalizují relativní uvolnění fiskální politiky. Vzhledem k tomu, že obnovený růst české ekonomiky přináší vyšší daňové výnosy, nebude problém udržet rozpočtový schodek pod 3 % HDP.… co je brzdou ekonomického oživení?Vedle těchto pozitivních faktorů existují i negativní okolnosti, které mají na oživení ekonomiky nepříznivý vliv:

Vysoká míra nezaměstnanosti – nezaměstnanost sice začala pomalu klesat, nicméně ještě v srpnu činila sezónně upravená míra nezaměstnanosti 7,7 %, tedy téměř stejně, jako před rokem. Podmínkou výraznějšího poklesu míry nezaměstnanosti je solidní ekonomický růst, který v krátkodobém výhledu uvolní tlak na omezování spotřeby.

Podmínky podnikatelských úvěrů – ve druhém čtvrtletí 2014 došlo k mírnému uvolnění podmínek podnikatelských úvěrů a tento trend nadále pokračuje i ve druhém letošním pololetí, byť je zlepšení jen marginální. Schopnost především menších podniků půjčit si finanční prostředky na investiční účely však zůstává omezená.Střednědobý výhled s mírným optimismem„Pro období 2016–18 prognóza EY předpokládá cca 3% tempo růstu HDP ročně, což je stále výrazně méně než v období před krizí,“ říká Jan Fanta.

Důvody jsou následující:

Pomalejší růst produktivity práce – vzhledem k tomu, že příliv přímých zahraničních investic je nižší než před globální krizí, bude se výrobní sektor potýkat s pomalejším růstem produktivity práce.

Menší nabídka pracovní síly – stárnoucí populace bude omezovat nabídku pracovní síly, a tím i komplikovat podnikovou expanzi.

Nutnost zvýšit domácí úspory – Česká republika má posledních 20 let schodek běžného účtu platební bilance, a je tudíž závislá na zahraničním financování. Pro vyspělou ekonomiku, která potřebuje vyšší domácí úspory na financování stárnoucí populace, je tento model neudržitelný.

„Pozitivní zprávou je dobrá kondice bankovního sektoru, který krizi dobře zvládl díky své vysoké ziskovosti, efektivitě, konzervativním zásadám řízení rizik a relativní malé míře zadluženosti panující v české ekonomice,“ dodává Jan Fanta.

Témata:  ekonomika HDP

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.