Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vinaři se bojí o sklizeň. Kvůli dešti hrozny plesniví

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Deště, které zkrápěly v posledních týdnech Česko, se mohou stát zhoubou letošního vína. Vinaři na jižní Moravě už hlásí plesnivějící hrozny. Půda je navíc rozmáčená a hrozny málo sladké, takže nelze sklízet, informoval Český rozhlas.

Déšť nadělal vinařům těžkou hlavu. "Jsou lokality, kde hrozny už začaly hnít, zejména rané odrůdy, ty voňavé. Vody je až až, vlivem vysokých srážek začínají hrozny i praskat, což je problém,“ popsal Martin Půček ze Svazu vinařů.

Kdyby se na sklizeň vinaři vrhli teď, moc si nepomůžou. Půda na vinicích je promáčená a protože prší, ani bobule nemají dost cukru, který by měly mít, aby se z nich dalo udělat kvalitní víno. I za to může déšť. Bobule ještě nejsou příliš sladké.

"Réva si vodu natáhne do sebe, čímž se v bobulích zředí ta cukernatost. Cukernatosti u raných odrůd z minulých týdnů vypadaly na 15-17 stupňů a kleslo to zhruba o dva stupně," vysvětlil novinářům Půček.

Odhaduje, že se sběrem hroznů začnou vinaři - pokud se počasí vylepší - nejdříve tak za dva týdny. Na sčítání škod je podle něj ještě brzy.

Témata:  potraviny zemědělství

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.