Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jandák rozzlobeně: Poslanci chtějí více peněz. Bereme málo!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci chtějí více peněz. Podle plánu vlády se jim plat příští rok navýší o jedno procento. Ani to ale některým nestačí. Nejhlasitěji si o přidání říká poslanec Vítězslav Jandák.

Základní plat řadového poslance je bez náhrad - 55 869 korun. Na živobytí poslance je to prý ale málo. Myslí si to hlavně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák.

"Porovnejte si platy poslanců v Evropě a čeští mají nejmíň. Když se dívám na platy ve veřejné správě, tak jsme na tom nejhůř. Tak to zrušme tu poslaneckou sněmovnu," rozčiluje se poslanec.

Kolik by si on sám představoval? "Já vůbec nevím, nad tím jsem neuvažoval, ale když porovnávám ty platy, tak mi nepřijde nějak velký ten plat," dodal Jandák, kterému ovšem zbylo minimálně na dovolenou.

Někteří poslanci si ale dobře uvědomují, že by jim zvýšení platů rozhodně nepomohlo při volbách, a tak podle nich zvyšování jejich platů teď není na místě.

"Současná situace rozhodně není vhodná k tomu, aby se zvyšovala jak minimální mzda tak poslanecké platy, poslanci ČSSD jsou rozpočtově většinou mimo realitu," sdělil Miroslav Kalousek ze strany TOP 09.

Poslanci o svých platech každý rok hlasují. Podle vládního návrhu by si měli přiklepnout na příští rok jedno procento. Jsou tací, podle kterých je to ale nesmysl, a chtějí rovnou změnu celého systému. O svém platu začnou poslanci rozhodovat v září, to půjde návrh do prvního čtení.

Témata:  poslanecká sněmovna Vítězslav Jandák

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.