Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Téměř pětina potravin vyrobených v rozvojových zemích skončí v koši. V čem je chyba?

Téměř pětina potravin vyrobených v rozvojových zemích skončí v koši. V čem je chyba?

Foto: Pixmac

Ochrana před znehodnocením a plýtváním potravin, likvidace rakovinotvorných buněk, využitelnost v mrazu i horku. Nejen to patří mezi hlavní výhody, které v současnosti přináší kvalitní plastové obaly. Dobrý stav potravin totiž nezáleží pouze na jejich složení, hygieně při jejich balení nebo teplotě uskladnění. Klíčovou roli hraje také vhodný způsob úschovy a přepravy jídla, který v dnešní dynamické době stále nabývá na významu.

Plastové obaly zabraňují kažení potravin a jejich plýtvání

Podle nejnovějších poznatků je více než 50 % všech plastových obalů v Evropě určeno k balení potravin. Díky tomu se na cestě k zákazníkovi znehodnotí pouze 1–2 % z celkového množství pokrmů. „V rozvojových zemích, kde nejsou plastové obaly dostatečně rozšířeny a využívány, se zhruba 30 až 50 % vyprodukovaných potravin nikdy nedostane ke svým spotřebitelům. Tím se průměrně znehodnotí až jedna pětina potravin," vysvětlil Bohdan Daněk, výrobní ředitel společnosti Blatinie, která se zabývá výrobou a prodejem plastových obalů i obalových technologií. „Nevhodným skladováním se pak znehodnotí další třetina potravin," doplnil Daněk s tím, že ke znehodnocení potravin dochází vlivem různých změn a vnějších vlivů. Jedná se například o vlhkost, teplo, chlad, světlo či různé pachy. Kromě toho potraviny negativně ovlivňuje i působení mikroorganismů, jako jsou bakterie, plísně nebo kvasinky.

Obaly bez rizik, do mrazu i horka

Výroba plastů je v současnosti pod kontrolou příslušných dozorových orgánů. Každý výrobce obalů tak musí používat pouze takové materiály, které jsou zdravotně nezávadné a bezpečné. Nesmí například obsahovat žádné škodlivé látky a zároveň poškozovat vzhled nebo chuť potravin. Plastové obaly z polypropylenu bývají většinou vyráběny technologií termoformování, při níž se do folie otiskne a následně vystřihne požadovaný tvar misky. „Důležitou vlastností těchto plastových misek je jejich tepelná použitelnost, která se pohybuje v rozmezí od –30 °C do +120 °C," sdělil Bohdan Daněk ze společnosti Blatinie. „Misky jsou tedy vhodné nejen pro ohřívání v mikrovlnné troubě, ale umožňují také hluboké zamražení obsahu a jeho následný ohřev," dodal Daněk.

Ochrana proti rakovinotvorným buňkám

Z nedávných výzkumů vyplynulo, že se kvalitní plastové obaly mohou navíc velmi aktivně podílet na likvidaci nebezpečných látek v balených potravinách či pokrmech. Působením plastových obalů na potraviny lze výrazně snížit riziko přístupu lidského organismu k rakovinotvorným buňkám. V potravinách se totiž kromě benzenu objevuje i rakovinotvorný benzopyren, který poškozuje genetickou informaci buněk. Benzopyren se vyskytuje především v uzených masných výrobcích, kam se dostává během samotného procesu uzení masa. Účinným nástrojem pro odstranění těchto škodlivých látek je vzájemné působení masného výrobku s plastovým obalem. Studie prokázaly, že plastový obal dokáže pohltit škodliviny a výrazně snížit jejich celkové množství. Používáním plastovým obalů v potravinářském průmyslu tak lze dospět k viditelnému zlepšení ochrany zdraví člověka.

Témata:  potraviny

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.