Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Možná jste milionářem. Seznam domů a pozemků, ke kterým se nikdo nehlásí

Možná jste milionářem. Seznam domů a pozemků, ke kterým se nikdo nehlásí

Foto: Pixmac

V Česku je asi 92 tisíc nemovitostí, které nemají vlastníka. A brzy mohou propadnout státu. Seznam vlastníků nemovitostí, kteří jsou sice uvedeni v katastru nemovitostí, ale o svém majetku možná ani neví, zveřejnil na svém webu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Nový katastrální zákon ukládá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových pokusit se tyto neznámé vlastníky vyhledat, a to ve spolupráci s obcemi, které seznamy pro své území zveřejní na úředních deskách.

Jedná se o 91 800 nemovitostí – z toho zhruba 88 000 pozemků a 3800 staveb. U tří čtvrtin budov není uvedeno ani číslo popisné nebo evidenční.

Souhrnná rozloha pozemků s neznámými vlastníky je 22.547 hektarů. Celkem 8451 hektarů připadá na ornou půdu a 5344 hektarů na lesní pozemky.

Pokud se o pozemky nikdo nepřihlásí do 10 let, propadnou státu. „Toto ustanovení zákona vychází ze skutečnosti, že k vlastnictví takových nemovitostí se dlouhodobě nikdo nehlásí, neplatí z nich daně, nepečuje o ně, a tak lze předpokládat, že tyto osoby nevykonávají vlastnické právo ke svým nemovitostem," vysvětlil Miloslav Vaněk, ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Témata:  nemovitosti

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.