68 % Čechů odmítá bourání obcí kvůli uhlí

Velmi podobné výsledky zjistili sociologové z Ipsosu i při zkoumání názoru veřejnosti na případné obnovení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně: úplné a neomezené obnovení vyvlastnění pro potřeby těžby má podporu 6 % populace, zatímco 52 % jej odmítá úplně a dalších 28 % by jej omezilo pouze na nezastavěné pozemky (takže by nebylo možné vyvlastnit domy užívané k bydlení a podnikání).Ze srovnání výsledků celostátního výzkumu se závěry analogického šetření provedeného na krajské úrovni, které byly zveřejněny minulý týden, vyplývá, že názory občanů ČR se zásadně neliší od názorů občanů Ústeckého kraje. Názor občanů ČR na těžbu uhlí se v čase zásadně nemění: v roce 2007 podpořilo zachování územních ekologických limitů těžby 66 % respondentů celostátního průzkumu CVVM, v roce 2009 podle šetření agentury Factum Invenio odmítlo bourání severočeských obcí kvůli rozšiřování těžby hnědého uhlí celkem 73 % dotázaných.Arnošt Janeček, Account Director společnosti Ipsos, uvedl: „Z našeho výzkumu jednoznačně vyplývá, že většina občanů České republiky si nepřeje bourání obcí kvůli těžbě uhlí, úplné zrušení územních ekologických limitů těžby ani obnovení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně. Možná trochu překvapivě tyto názory sdílí většina voličů ČSSD, KSČM i všech ostatních parlamentních stran. Pouze u TOP09 a STAN jsme zaznamenali větší míru souhlasu s bouráním obcí kvůli těžbě.“Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, konstatoval: „Bourání obcí, vyvlastňování ve prospěch uhelných společností a prolomení územních ekologických limitů je očividně velmi nepopulární nejen v Ústeckém kraji, ale i v celé České republice. Doufáme, že Sobotkova vláda bude v těchto otázkách respektovat názor občanů a zachová jak limity těžby, tak současnou právní úpravu znemožňující vyvlastňování za účelem těžby.“

Témata:  Těžba uhlí,  uhlí