O budoucnosti uhlí nerozhoduje ekonomika, ale politika, tvrdí analytici

O budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska, ale jde převážně o politické rozhodnutí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK.

Diskuse: 4

Ilustrační fotografie
reklama

Podle údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) nemá uhelné elektrárny už deset evropských států. V Česku má dnes vláda jednat o takzvané uhelné komisí, která bude mimo jiné řešit útlum uhlí v ČR.

Uhelná energetika v Evropě postupně končí a ani Česko nebude výjimkou. Je ale vcelku logické, že vzhledem k významu uhlí pro českou energetiku bude u nás útlum pozvolnější než ve většině zemí EU," uvedl dnes analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Například největší výrobce elektřiny v ČR, společnost ČEZ, uvedla, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Přesný termín bude podle firmy záviset na výstupech nové komise.

Podle hlavního ekonoma Natlandu Petra Bartoně je správné k nákladům za uhlí připočítat také náklady za znečištění. "Ale ne tak, jak to dělá EU, tj. administrativně. Cenu uhlíku z uhlí je třeba stanovit tržně. EU se snaží ustanovit trh s povolenkami, kde by si špinavé uhlí ´koupilo odpustky´, aby mohlo soutěžit s čistými energiemi bez odpustků. Evropský trh s povolenkami ale nefunguje, stále jsou měněna pravidla a uměle do systému dodávány nové povolenky," uvedl.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák připomněl, že termín útlumu uhlí v ČR by měl vyplynout právě z práce uhelné komise. "Pro rozhodnutí potřebuje vláda komplexní práci energetické komise, která posoudí možnosti zvyšování energetické účinnosti v průmyslu a budovách, potenciál výroby energie z obnovitelných zdrojů, ale také příležitosti v nově nastupujících technologiích jakými jsou baterie a sezónní akumulace například pomocí produkce biometanu (power2gas)," podotkl.

V plánované dekarbonizaci podle něj nejde pouze o velké uhelné elektrárny nebo teplárny. "V Česku je okolo 300.000 domácností, které stále topí uhlí. Vláda Andreje Babiše by měla vytvořit takové motivační programy, které pomohou domácnostem vybudovat svou energetickou nezávislost," řekl ČTK Sedlák.

Řešení je dostupné, míní. "Vláda se může zavázat, že do roku 2030 pomůže umístit solární panely na alespoň 250.000 rodinných domů a 40.000 bytových domů. Solární elektrárny na domech mohou doplnit tepelná čerpadla, solární kolektory a baterie pro ukládání energie," uvedl.

K náhradě uhlí mohou podle Sedláka přispět také menší a střední zdroje z teplárenství. "Do roku 2030 lze očekávat přechod malých tepláren z uhlí na zemní plyn, biomasu či jiná paliva. Podobný vývoj lze předpokládat i v oblasti středních tepláren. Tím může vzniknout řada flexibilních plynových kogenerací, které vhodně doplní produkci z obnovitelných zdrojů," dodal.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes před jednáním vlády uvedl, že první výstupy by tuzemská uhelná komise mohla mít na konci příštího roku. Více informací chce společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) sdělit na tiskové konferenci.

Loading...

Diskuze: O budoucnosti uhlí nerozhoduje ekonomika, ale politika, tvrdí analytici

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 4, poslední 30.07.2019 12:25 Vložte komentář

Zobrazeny poslední 4 komentáře. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky