Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody a porodné: Co plánuje ministryně práce?

Důchody a porodné: Co plánuje ministryně práce?

Foto: Pixmac

Nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová slíbila, že důchody v nejbližší době porostou. Kde na to ale ministerstvo vezme peníze, zatím není jisté.

„Kdyby ta valorizace měla být tak, jak probíhala v předchozích letech, když nepočítám vládu Petra Nečase, tak to vypadá, že by to mělo být pro jednotlivého člověka asi okolo 230 korun na měsíc plus minus," vysvětlovala na Radiožurnálu svoje plány nová ministryně.

Zvýšení by se důchodci mohli dočkat od ledna 2015. Ministerstvo bude ale potřebovat asi 5 miliard, aby zvýšení pokrylo. „To je příliš velký detail, protože tohle to je skutečně na jednání v celé koalici, v celé vládě, to není určitě částka, kterou může ušetřit sám resort práce a sociálních věcí," neví zatím Tominová, kde peníze vezme. Dodala ale, že se budou muset hledat v celém rozpočtu jako v celku.

Kromě důchodů by se od ledna 2015 mohlo měnit i porodné. „V dnešní době na něj máte nárok jenom v případě prvního dítěte, ale zároveň na něj má nárok jenom rodina, která má příjmy do 2,4násobku životního minima, což znamená, že je to pro rodiny poměrně chudé," uvedla ministryně. Chce proto, aby se hranice posunula a aby na porodné dosáhly i rodiny se středními příjmy.

Kromě toho by se mohlo vyplácet porodné i na druhé dítě. „Já osobně bych se přikláněla k názoru, že na druhé dítě to může být méně," vysvětlovala Tominová. Ministerstvo ale zatím nemá propočty a proto nedokáže říct, kolik by porodné za dalšího potomka mělo být.

Témata:  důchody

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.