Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Elektřina zdraží prý o víc jak deset procent!

Elektřina zdraží prý o víc jak deset procent!

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Evropská komise má v plánu rozjet kampaň na prosazení atomové energie v jednotlivých státech. Proti tomu se postavila Strana zelených, která připomíná fiasko Václava Klause.

Evropská komise momentálně pracuje na úpravě pravidel pro státní podporu v oblasti energetiky. Ta by měla omezit podporu obnovitelných zdrojů a naopak by dala větší prostor pro podporu jaderných elektráren. Za návrhem stojí komisař pro hospodářskou soutěž Almunia a komisař pro energetiku Oettinger.

Proti tomuto nápadu se postavila česká Strana zelených a připomíná zkušenosti s dostavbou Temelína. "Klausova vláda dala svolení s dokončením socialistického projektu v roce 1993 s podmínkou, že bude stavba hotova do dvou let za 68,8 miliard korun. Celkové náklady na dva temelínské reaktory se vyšplhaly na 112 miliard korun a reaktory byly k síti připojeny se šestiletým zpožděním," připomínají zelení.

K celé věci se vyjádřil i předseda zelených Ondřej Liška. Ten tvrdí, že dokončení Temelína bylo dosaženo jen za pomoci zavedení dotací na přímotopy. Tím mohla Klausova vláda odůvodnit růst spotřeby elektrické energie.

"Dotovat jadernou energetiky v době, kdy se například solární elektrárny pomalu obejdou bez podpory, tak nad tím prostě růstává rozum stát," dodává s tím, že hrozí nárůst ceny elektrické energie přinejmenším o deset procent.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.