Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministr Koníček: Úřad práce musí aktivně podporovat zaměstnanost. Jak?

Ministr Koníček: Úřad práce musí aktivně podporovat zaměstnanost. Jak?

Foto: Pixmac

Ministr práce a sociálních věcí František Koníček chce vládě v brzké době předložit materiál, který bude řešit situaci na Úřadu práce ČR (ÚP). Usiluje o to, aby ÚP hrál aktivnější roli, co se týče podpory zaměstnanosti.

„Na vládu bych chtěl v brzké době přinést věcný a kvalitní materiál s návrhem řešení situace na Úřadu práce ČR. Daná věc nesnese odkladu, proto jsem už zadal potřebné úkoly," řekl František Koníček, který dnes jednal s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Marií Bílkovou a také s ústředním ředitelem České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Vilémem Kahounem.

„V ČSSZ je především třeba dořešit rozpočet do konce letošního roku a zajistit synergii informačních a komunikačních technologií, financí a bezpečnosti. V ÚP je nutné vybudovat zázemí pro klasické liniové řízení a celkově ho stabilizovat po organizační, personální i technické stránce. A o to budu společně s vedením těchto organizací usilovat," uvedl po pracovních setkáních ministr.

Dodal, že představitelé obou organizací mají jeho plnou podporu a že si je vědom nutnosti, aby se v obou případech jednalo o silné autonomní organizace, které podle zákona řádně a efektivně poskytují služby klientům.

Témata:  lidé nezaměstnanost

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.