Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Když levice zvýšila minimální mzdu, pravice se bála ji snížit

Když levice zvýšila minimální mzdu, pravice se bála ji snížit

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na politické scéně posledních dní se řeší možnost zvýšení minimální mzdy. Vedle opozice, která má její zvýšení v programu, s tím teď přišla i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová /TOP09/. Podívejme se, jak se výše minimální mzdy vyvíjela.

Od roku 1991 do roku 1998, kdy byly v ČR u moci pravicové kabinety, stoupla minimální mzda z 2 000 na 2 650 korun.

V roce 1999, kdy vznikl menšinový kabinet Miloše Zemana, stoupla minimální mzda na 3 600 a zvyšovala se výrazně každý rok. V roce 2006, kdy vládl poslední sociální demokrat Jiří Paroubek, byla minimální mzda 7 955.

Následná Topolánkova pravicová vláda ještě v roce 2007 minimální mzdu lehce zvýšila na 8 000 korun. Od té doby až do současnosti minimální mzda stagnuje na této částce.

Z toho lze vyvodit, že pravicové vlády se neodvážily snížit minimální mzdu z úrovně, kterou vydobyla ČSSD. Pokud tedy ČSSD prosadí svou vizi 13 000 jako minimální mzdy, je dost možné, že další vlády budou tuto mzdu jen obtížně snižovat. Zaměstnanci si totiž na tuto jistotu velmi rychle zvyknou a vláda, která by chtěla minimální mzdu snížit, by velmi rychle přišla o popularitu.

Témata:  minimální mzda

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.