Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Když levice zvýšila minimální mzdu, pravice se bála ji snížit

Když levice zvýšila minimální mzdu, pravice se bála ji snížit

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na politické scéně posledních dní se řeší možnost zvýšení minimální mzdy. Vedle opozice, která má její zvýšení v programu, s tím teď přišla i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová /TOP09/. Podívejme se, jak se výše minimální mzdy vyvíjela.

Od roku 1991 do roku 1998, kdy byly v ČR u moci pravicové kabinety, stoupla minimální mzda z 2 000 na 2 650 korun.

V roce 1999, kdy vznikl menšinový kabinet Miloše Zemana, stoupla minimální mzda na 3 600 a zvyšovala se výrazně každý rok. V roce 2006, kdy vládl poslední sociální demokrat Jiří Paroubek, byla minimální mzda 7 955.

Následná Topolánkova pravicová vláda ještě v roce 2007 minimální mzdu lehce zvýšila na 8 000 korun. Od té doby až do současnosti minimální mzda stagnuje na této částce.

Z toho lze vyvodit, že pravicové vlády se neodvážily snížit minimální mzdu z úrovně, kterou vydobyla ČSSD. Pokud tedy ČSSD prosadí svou vizi 13 000 jako minimální mzdy, je dost možné, že další vlády budou tuto mzdu jen obtížně snižovat. Zaměstnanci si totiž na tuto jistotu velmi rychle zvyknou a vláda, která by chtěla minimální mzdu snížit, by velmi rychle přišla o popularitu.

Témata:  minimální mzda

Aktuálně se děje

14. srpna 2026 13:14

Slibují rychlé zbohatnutí, můžete ale přijít o všechno. Jak poznat investiční podvod

Internet je stále plný lákavých nabídek slibujících rychlé a vysoké zhodnocení peněz. Než se ale necháte zlákat vidinou snadného výdělku, vyplatí se všechny informace důkladně prověřit. Jinak se z touhy po životním zbohatnutí může snadno stát spíše životní zkušenost, na kterou by člověk nejradši zapomněl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin a nafta zdražují, rafinerie mají rekordní marže. Vláda může přijít s novou daní

České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.