Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pumpaři zlevňují! Jak dlouho bude tento trend pokračovat?

Pumpaři zlevňují! Jak dlouho bude tento trend pokračovat?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Během minulého týdne klesla cena benzinu o devět haléřů na 36,72 koruny a nafty o sedm haléřů na 36,2 koruny za litr. Prodejci tak korigují únorové ceny, kdy během celého měsíce zdražily o 2,3 procenta, informovala v pondělí prostřednictvím statistik CCS společnost Colosseum.

"V tomto týdnu očekáváme pokračování zlevňování. Ceny pohonných hmot by mohly poklesnout až o několik desetihaléřů," odhadl pro Mediafax analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak. Podle jeho slov hraje svoji příznivou roli také vývoj na měnových trzích, kde posílila korun, a snížil se kurz USD/CZK o 0,8 procenta. Aktuálně je možné jeden dolar zakoupit za 19,44 koruny.

Dolů šly také průměrné ceny pohonných hmot na burze v Rotterdamu. Cena benzinu na tamním trhu se propadla o 2,9 procenta, nafta zlevnila o 2,2 procenta.

Proti tomu cena ropy typu Brent v minulém týdnu mírně stagnovala na úrovni 110 dolarů za barel. "Zásoby ropy lehké texaské ropy WTI v USA ke konci minulého týdne stouply o 3,83 milionu barelů, což je čtyřikrát více, než byl medián odhadů analytiků," doplnil závěrem analytik Tomčiak.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.