Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pumpaři zlevňují! Jak dlouho bude tento trend pokračovat?

Pumpaři zlevňují! Jak dlouho bude tento trend pokračovat?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Během minulého týdne klesla cena benzinu o devět haléřů na 36,72 koruny a nafty o sedm haléřů na 36,2 koruny za litr. Prodejci tak korigují únorové ceny, kdy během celého měsíce zdražily o 2,3 procenta, informovala v pondělí prostřednictvím statistik CCS společnost Colosseum.

"V tomto týdnu očekáváme pokračování zlevňování. Ceny pohonných hmot by mohly poklesnout až o několik desetihaléřů," odhadl pro Mediafax analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak. Podle jeho slov hraje svoji příznivou roli také vývoj na měnových trzích, kde posílila korun, a snížil se kurz USD/CZK o 0,8 procenta. Aktuálně je možné jeden dolar zakoupit za 19,44 koruny.

Dolů šly také průměrné ceny pohonných hmot na burze v Rotterdamu. Cena benzinu na tamním trhu se propadla o 2,9 procenta, nafta zlevnila o 2,2 procenta.

Proti tomu cena ropy typu Brent v minulém týdnu mírně stagnovala na úrovni 110 dolarů za barel. "Zásoby ropy lehké texaské ropy WTI v USA ke konci minulého týdne stouply o 3,83 milionu barelů, což je čtyřikrát více, než byl medián odhadů analytiků," doplnil závěrem analytik Tomčiak.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.