Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Známe návod, jak neplatit tisíce sdružení OSA

Známe návod, jak neplatit tisíce sdružení OSA

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pirátská strana radí majitelům restaurací a čajoven, jak vypakovat ze své provozovny sdružení OSA. To bojuje s nelegální reprodukcí hudby. Jenže také na tom slušně vydělává.

Ochranný svaz autorský je sdružení, které vybírá peníze za reprodukovanou hudbu. Svou činnost má posvěcenou ministerstvem kultury. Každý majitel provozovny, který v ní pouští hudbu, musí platit a to nemalé částky. Problém je, že OSA zastupuje i ty hudebníky, kteří o to nestojí.

Česká pirátská strana teď dává návod, jak se vyhnout placení tomuto sdružení a ušetřit tak tisíce korun.

Majitel provozovny může přejít k mnohem levnější konkurenci. Tou jsou internetová rádia hrající díla těch autorů, které nezastupuje OSA. Komerční rádio vyjde na 1 400 korun ročně, OSA pak podle Pirátů stojí skoro šest tisíc korun.

Pak je tu ještě jedna možnost a ta je zdarma. Stačí hrát svobodnou hudbu. "Druhou alternativou, jež umožňuje úplné oproštění od všech poplatků, je svobodná hudba neboli hudba, jejíž autoři souhlasí s její produkcí bez jakýchkoli licenčních omezení a kterou si provozovatelé mohou stáhnout, nebo využít služeb rádií hrajících pouze svobodnou hudbu. V obou případech není třeba platit žádný poplatek," radí piráti.

Na svém webu pak strana nabízí ke stažení takovouto hudbu. Když přijde kontrolor z OSA do provozovny, stačí mu předat oznámení, že žádnou hudbu spojenou s OSA nehrajete.

Témata:  Česká pirátská strana OSA

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.