Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bárta si mne ruce! Kalousek může mít velikánský problém!

Poslanec Věcí veřejných Vít Bárta neskrývá své nadšení z toho, že si chce Nejvyšší kontrolní úřad v příštím roce posvítit na odpustky ministra financí Miroslava Kalouska, jak dnes zveřejnil server Lidovky.cz.

„Inspektoři se chtějí vrátit ke Kalouskovým stamilionovým odpustkům z roku 2011. Ministr financí tehdy prominul firmám, obcím i soukromým osobám sankce za zneužité nebo chybně vyúčtované dotace. Kontroloři NKÚ vyčetli Kalouskovi nejasná a neveřejná pravidla rozhodování, kvůli nimž vzniklo podezření, že rozhodoval na politickou objednávku," popisuje situaci Bárta.

Poslanec připomíná, že ministr odpustil městu Nová Role dluh za 22 milionů korun. V tomto městečku byl přitom poradcem starosty Josef Malý, který byl spolu s Kalouskem v KDU-ČSL a následně s ním přešel i do TOP 09.

NKÚ se má v roce 2013 zaměřit i na stamilionové IT zakázky, které byly přiděleny bez výběrových řízení, dále dění kolem České exportní banky a čerpání dotací z Evropské unie.

Témata:  Miroslav Kalousek Vít Bárta

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.