Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koruna posiluje. Klesnou ceny pohonných hmot?

Koruna posiluje. Klesnou ceny pohonných hmot?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

U čerpacích stanic v uplynulém týdnu opět klesly ceny pohonných hmot, benzin zlevnilo o 30 haléřů na 35,60 koruny, cena nafty se snížila o 10 haléřů na 36,12 koruny za litr. Příčinou zlevňování byl překvapivě další pokles distribučních marží, vyplývá to z pondělních statistik společnosti CCS.

Naopak cena ropy typu Brent v průběhu minulého týdne mírně vzrostla. "Komoditu podporoval pokles zásob ropy ve Spojených státech. Investoři pozorně sledovali i situaci na Blízkém východě, kde se mírně snížilo napětí," vysvětlil analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Rovněž ceny benzinu a nafty na burze v Rotterdamu zamířily vzhůru, přičemž o něco více zdražila nafta. Motoristům však podle Čermáka přál po delší době vývoj na měnových trzích, kde začala opět posilovat koruna. Česká měna tak bude protiváhou růstu cen v Rotterdamu.

"V následujících dnech by ceny u českých čerpacích stanic měly stagnovat či dále klesat," zakončil odhadem analytik Petr Čermák.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.