Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další země, která požádá eurozónu o pomoc? Kypr

Další země, která požádá eurozónu o pomoc? Kypr

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Kypr bude muset zřejmě požádat o záchrannou finanční pomoc, pravděpodobně se stane další zemí, která získá prostředky z Evropského fondu finanční stability (EFSF). Ve čtvrtek o tom informoval server Eurointelligence s odkazem na list Financial Times.

Do hlavního města země, Nikósie, směřují i zástupci Evropské unie (EU), kteří by se měli sejít s kyperskou vládou. Nedá se ale očekávat, že dojde k okamžité dohodě.

Mluvčí kyperské vlády Stefanos Stefanou zdůraznil, že záchranná pomoc od Evropské unie (EU) by neměla být považována za předem danou. „Až doposud se Kypru podařilo zabezpečit finanční potřeby do konce letošního roku. Takže nepovažuje za předem dané, že Kypr se uchýlí k podpůrnému mechanismu,“ citovala mluvčího agentura Reuters. Situaci země zhoršuje i aktuální politický vývoj, protože právě ve čtvrtek rezignovala tamní vláda.

Výnosy kyperských desetiletých dluhopisů již během středy vzrostly na 10,18 procenta. Hranice sedmi procent je všeobecně považována za dlouhodobě neudržitelnou. Ratingová agentura Moody's během středy srazila úvěrové hodnocení Kypru o dva stupně z "A2" na "Baa1". Výhled ratingu je negativní, což znamená, že může dojít k jeho dalšímu poklesu. Za hlavní důvod Moody's označila zejména obavy ze současného fiskálního postavení země, které navíc zhoršil nedávný masivní výbuch muničního skladu, kde zemřelo 13 lidí. Výbuch byl natolik silný, že zničil i největší elektrárnu v zemi.

Kyperské banky trápí i vysoká expozice vůči řeckému dluhu. Z tohoto důvodu se ratingová agentura obává, že některé banky budou ve střednědobém horizontu potřebovat státní podporu.

Témata:  ekonomika Kypr

Související

Aktuálně se děje

24. září 2025 11:01

22. září 2025 11:03

17. září 2025 16:30

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Kdo nese odpovědnost za rozpočet? Dosluhující vláda couvá, prezident vyčkává

Je to celkem zapeklitá situace. Prezident republiky nechce pověřit sestavením nové vlády. Normálně vládne kabinet dosluhující. Dosluhující kabinet ale zase nechce předložit návrh rozpočtu na příští rok. S tím, že jej předloží nová vláda. Která ale zatím vlastně ani nemůže být pořádně sestavována. Vskutku paralýza. Někdo bude muset ustoupit. Nebo by tedy měl.