Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda je kvůli rozpočtu v problémech!

Vláda je kvůli rozpočtu v problémech!

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Úterním tématem Interview ČT24 byla současná situace vlády Petra Nečase a její možný rozkol kvůli rebelujícím poslancům z ODS. Hostem byla analytička České televize Martina Lustigová a krátkým videovstupem poslanec ODS Boris Šťastný.

Již delší dobu poslanci TOP 09 uvádějí, že vláda nebude mít smysl, pokud neschválí reformy. Včerejší zopakování tohoto faktu ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09) proto nebylo nikterak překvapivé. Klíčovými okamžiky tak bude říjnové jednání sněmovny, kde bude řešen stabilizační balíček obsahující zvýšení DPH, který neprošel sněmovnou právě kvůli rebelujícím poslancům, a technický prováděcí zákon k důchodové reformě, který vetoval prezident Václav Klaus.

Ačkoli Kalousek uvedl, že se jednat kolem stabilizačního balíčku může, ale není prostor pro změny. Vláda je povinna předložit návrh rozpočtu do konce září, což vážně komplikuje situaci, neboť v rozpočtu na příští rok je počítáno se zvýšeným DPH.

Skupina nespokojených poslanců ODS je nespokojena s probíhajícími reformami a teď začala kritizovat i prováděcí návrh důchodové reformy. Skupina je však nespokojena i se samotným chodem strany, neboť si stěžují, že toto není politika ODS. Lustigová uvedla, že každý z rebelujících poslanců může mít zcela jiný požadavek. Nemělo by se však zapomínat na to, že se blíží kongres strany, ze kterého vzejde nové vedení. Postavení Petra Nečase vládě tak může velmi snadno ovlivnit jeho budoucí působení ve straně.

Boris Šťastný, který se řadí k rebelům, i když hlasoval pro prosazení stabilizačního balíčku, ve videovstupu uvedl, že momentálně neví, zda má podpořit prováděcí zákon důchodové reformy. Zmátlo ho rozhodnutí prezidenta, který návrh vetoval. „Já hlasoval pro návrh, ale nikdy proti prezidentovi,“ uvedl.

Jako pádný argument proti druhému pilíři důchodové reformy vidí to, kde vzít na něj peníze. ODS slibovala, že na jeho zavedení vezme finance například z privatizace majetku, ale ne ze zvýšení daní. Šťastný proto navrhuje, aby byla debata o daňových návrzích TOP 09 přesunuta na půdo poslaneckého klubu.

Témata:  státní rozpočet

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.