Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku se nedaří dostat z recese. Propad je stále hlubší

Podle pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl český HDP během druhého letošního kvartálu o jedno procento meziročně a o 0,2 procenta mezičtvrtletně. ČSÚ tak revidoval svůj první odhad z 14. srpna, kdy předpokládal meziroční pokles ekonomiky ČR o 1,2 procenta.

"Výkonnost ekonomiky měřená meziročním a mezičtvrtletním vývojem hrubého domácího produktu se ve druhém čtvrtletí snížila především v důsledku pokračujícího poklesu domácí poptávky, který nárůst přebytku zahraničního obchodu nestačil nahradit," uvedl ředitel Odboru čtvrtletních národních účtů ČSÚ Jan Heller. Podle jeho slov se s tímto problémem, který se postupně prohlubuje, ekonomika potýká již více než rok. "Česká ekonomika je výrazně navázána na kondici jejích největších obchodních partnerů. A už i poslední čísla z německé ekonomiky potvrzují, že tomuto ostrůvku prosperity v rámci eurozóny dochází dech," říká Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR s tím, že za celý letošní rok očekává pokles eurozóny o 0,7 procenta a v podobném řádu desetin procenta pod nulou půjde dolů i česká ekonomika. "Nepovažuji to za špatný výsledek, zvlášť pokud si uvědomíme, že za poklesem stojí zřejmě propad v prvním čtvrtletí, který byl ovlivněn jednorázovými vlivy," připomněl Moser. Celkově proto Moser z PwC nehovoří o krizi českého hospodářství, ale spíš o přitvrzení podmínek, které bude mít dlouhodobější charakter. "České podniky si proto musí hlídat finanční zdraví a být dostatečně pružné a inovativní, aby v novém prostředí uspěly," zakončil Moser z PwC.

Na nabídkové straně ekonomiky klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně o 0,3 procenta, příspěvek jednotlivých odvětví k její tvorbě se přitom dále diferencoval. V meziročním srovnání měl nejlepší výsledky opět zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 4,8 procenta. K jejímu zvýšení pozitivně přispěla zejména odvětví výroba strojů a zařízení a výroba elektrických zařízení, loňské úrovně naopak nedosáhla odvětví potravinářský průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba dopravních prostředků.

Na meziročním i mezičtvrtletním poklesu úhrnné poptávky se podle statistiky podílely především výdaje na konečnou spotřebu a v jejich rámci hlavně výdaje domácností. Ty ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly o 3,3 procenta, respektive o 1,1 procenta oproti prvnímu čtvrtletí. Meziročně se téměř o pětinu snížily výdaje domácností ve stálých cenách za předměty dlouhodobé spotřeby. Méně než před rokem vydaly domácnosti také za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, tabákové výrobky, bytové vybavení, energie, dopravní a poštovní služby a další položky. "Současně s odhadem za běžné čtvrtletí byl na základě dodatečně získaných statistických a administrativních dat upřesněn pokles HDP za první čtvrtletí 2012 zveřejněný 8. června, v meziročním srovnání z 0,7 procenta na 0,5 procenta a mezičtvrtletně z 0,8 procenta na 0,6 procenta," zakončil ředitel Jan Heller.

Témata:  ekonomika recese

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy