Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku se nedaří dostat z recese. Propad je stále hlubší

Podle pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl český HDP během druhého letošního kvartálu o jedno procento meziročně a o 0,2 procenta mezičtvrtletně. ČSÚ tak revidoval svůj první odhad z 14. srpna, kdy předpokládal meziroční pokles ekonomiky ČR o 1,2 procenta.

"Výkonnost ekonomiky měřená meziročním a mezičtvrtletním vývojem hrubého domácího produktu se ve druhém čtvrtletí snížila především v důsledku pokračujícího poklesu domácí poptávky, který nárůst přebytku zahraničního obchodu nestačil nahradit," uvedl ředitel Odboru čtvrtletních národních účtů ČSÚ Jan Heller. Podle jeho slov se s tímto problémem, který se postupně prohlubuje, ekonomika potýká již více než rok. "Česká ekonomika je výrazně navázána na kondici jejích největších obchodních partnerů. A už i poslední čísla z německé ekonomiky potvrzují, že tomuto ostrůvku prosperity v rámci eurozóny dochází dech," říká Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR s tím, že za celý letošní rok očekává pokles eurozóny o 0,7 procenta a v podobném řádu desetin procenta pod nulou půjde dolů i česká ekonomika. "Nepovažuji to za špatný výsledek, zvlášť pokud si uvědomíme, že za poklesem stojí zřejmě propad v prvním čtvrtletí, který byl ovlivněn jednorázovými vlivy," připomněl Moser. Celkově proto Moser z PwC nehovoří o krizi českého hospodářství, ale spíš o přitvrzení podmínek, které bude mít dlouhodobější charakter. "České podniky si proto musí hlídat finanční zdraví a být dostatečně pružné a inovativní, aby v novém prostředí uspěly," zakončil Moser z PwC.

Na nabídkové straně ekonomiky klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně o 0,3 procenta, příspěvek jednotlivých odvětví k její tvorbě se přitom dále diferencoval. V meziročním srovnání měl nejlepší výsledky opět zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 4,8 procenta. K jejímu zvýšení pozitivně přispěla zejména odvětví výroba strojů a zařízení a výroba elektrických zařízení, loňské úrovně naopak nedosáhla odvětví potravinářský průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba dopravních prostředků.

Na meziročním i mezičtvrtletním poklesu úhrnné poptávky se podle statistiky podílely především výdaje na konečnou spotřebu a v jejich rámci hlavně výdaje domácností. Ty ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly o 3,3 procenta, respektive o 1,1 procenta oproti prvnímu čtvrtletí. Meziročně se téměř o pětinu snížily výdaje domácností ve stálých cenách za předměty dlouhodobé spotřeby. Méně než před rokem vydaly domácnosti také za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, tabákové výrobky, bytové vybavení, energie, dopravní a poštovní služby a další položky. "Současně s odhadem za běžné čtvrtletí byl na základě dodatečně získaných statistických a administrativních dat upřesněn pokles HDP za první čtvrtletí 2012 zveřejněný 8. června, v meziročním srovnání z 0,7 procenta na 0,5 procenta a mezičtvrtletně z 0,8 procenta na 0,6 procenta," zakončil ředitel Jan Heller.

Témata:  ekonomika recese

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.