Podle pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl český HDP během druhého letošního kvartálu o jedno procento meziročně a o 0,2 procenta mezičtvrtletně. ČSÚ tak revidoval svůj první odhad z 14. srpna, kdy předpokládal meziroční pokles ekonomiky ČR o 1,2 procenta.
"Výkonnost ekonomiky měřená meziročním a mezičtvrtletním vývojem hrubého domácího produktu se ve druhém čtvrtletí snížila především v důsledku pokračujícího poklesu domácí poptávky, který nárůst přebytku zahraničního obchodu nestačil nahradit," uvedl ředitel Odboru čtvrtletních národních účtů ČSÚ Jan Heller. Podle jeho slov se s tímto problémem, který se postupně prohlubuje, ekonomika potýká již více než rok. "Česká ekonomika je výrazně navázána na kondici jejích největších obchodních partnerů. A už i poslední čísla z německé ekonomiky potvrzují, že tomuto ostrůvku prosperity v rámci eurozóny dochází dech," říká Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR s tím, že za celý letošní rok očekává pokles eurozóny o 0,7 procenta a v podobném řádu desetin procenta pod nulou půjde dolů i česká ekonomika. "Nepovažuji to za špatný výsledek, zvlášť pokud si uvědomíme, že za poklesem stojí zřejmě propad v prvním čtvrtletí, který byl ovlivněn jednorázovými vlivy," připomněl Moser. Celkově proto Moser z PwC nehovoří o krizi českého hospodářství, ale spíš o přitvrzení podmínek, které bude mít dlouhodobější charakter. "České podniky si proto musí hlídat finanční zdraví a být dostatečně pružné a inovativní, aby v novém prostředí uspěly," zakončil Moser z PwC.
Na nabídkové straně ekonomiky klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně o 0,3 procenta, příspěvek jednotlivých odvětví k její tvorbě se přitom dále diferencoval. V meziročním srovnání měl nejlepší výsledky opět zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 4,8 procenta. K jejímu zvýšení pozitivně přispěla zejména odvětví výroba strojů a zařízení a výroba elektrických zařízení, loňské úrovně naopak nedosáhla odvětví potravinářský průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba dopravních prostředků.
Na meziročním i mezičtvrtletním poklesu úhrnné poptávky se podle statistiky podílely především výdaje na konečnou spotřebu a v jejich rámci hlavně výdaje domácností. Ty ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly o 3,3 procenta, respektive o 1,1 procenta oproti prvnímu čtvrtletí. Meziročně se téměř o pětinu snížily výdaje domácností ve stálých cenách za předměty dlouhodobé spotřeby. Méně než před rokem vydaly domácnosti také za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, tabákové výrobky, bytové vybavení, energie, dopravní a poštovní služby a další položky. "Současně s odhadem za běžné čtvrtletí byl na základě dodatečně získaných statistických a administrativních dat upřesněn pokles HDP za první čtvrtletí 2012 zveřejněný 8. června, v meziročním srovnání z 0,7 procenta na 0,5 procenta a mezičtvrtletně z 0,8 procenta na 0,6 procenta," zakončil ředitel Jan Heller.
Související
20. května 2026 12:58
27. dubna 2026 13:34
13. února 2026 11:55
16. prosince 2025 12:32
21. listopadu 2025 12:40
