Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku se nedaří dostat z recese. Propad je stále hlubší

Podle pátečních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl český HDP během druhého letošního kvartálu o jedno procento meziročně a o 0,2 procenta mezičtvrtletně. ČSÚ tak revidoval svůj první odhad z 14. srpna, kdy předpokládal meziroční pokles ekonomiky ČR o 1,2 procenta.

"Výkonnost ekonomiky měřená meziročním a mezičtvrtletním vývojem hrubého domácího produktu se ve druhém čtvrtletí snížila především v důsledku pokračujícího poklesu domácí poptávky, který nárůst přebytku zahraničního obchodu nestačil nahradit," uvedl ředitel Odboru čtvrtletních národních účtů ČSÚ Jan Heller. Podle jeho slov se s tímto problémem, který se postupně prohlubuje, ekonomika potýká již více než rok. "Česká ekonomika je výrazně navázána na kondici jejích největších obchodních partnerů. A už i poslední čísla z německé ekonomiky potvrzují, že tomuto ostrůvku prosperity v rámci eurozóny dochází dech," říká Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR s tím, že za celý letošní rok očekává pokles eurozóny o 0,7 procenta a v podobném řádu desetin procenta pod nulou půjde dolů i česká ekonomika. "Nepovažuji to za špatný výsledek, zvlášť pokud si uvědomíme, že za poklesem stojí zřejmě propad v prvním čtvrtletí, který byl ovlivněn jednorázovými vlivy," připomněl Moser. Celkově proto Moser z PwC nehovoří o krizi českého hospodářství, ale spíš o přitvrzení podmínek, které bude mít dlouhodobější charakter. "České podniky si proto musí hlídat finanční zdraví a být dostatečně pružné a inovativní, aby v novém prostředí uspěly," zakončil Moser z PwC.

Na nabídkové straně ekonomiky klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně o 0,3 procenta, příspěvek jednotlivých odvětví k její tvorbě se přitom dále diferencoval. V meziročním srovnání měl nejlepší výsledky opět zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 4,8 procenta. K jejímu zvýšení pozitivně přispěla zejména odvětví výroba strojů a zařízení a výroba elektrických zařízení, loňské úrovně naopak nedosáhla odvětví potravinářský průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba dopravních prostředků.

Na meziročním i mezičtvrtletním poklesu úhrnné poptávky se podle statistiky podílely především výdaje na konečnou spotřebu a v jejich rámci hlavně výdaje domácností. Ty ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly o 3,3 procenta, respektive o 1,1 procenta oproti prvnímu čtvrtletí. Meziročně se téměř o pětinu snížily výdaje domácností ve stálých cenách za předměty dlouhodobé spotřeby. Méně než před rokem vydaly domácnosti také za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, tabákové výrobky, bytové vybavení, energie, dopravní a poštovní služby a další položky. "Současně s odhadem za běžné čtvrtletí byl na základě dodatečně získaných statistických a administrativních dat upřesněn pokles HDP za první čtvrtletí 2012 zveřejněný 8. června, v meziročním srovnání z 0,7 procenta na 0,5 procenta a mezičtvrtletně z 0,8 procenta na 0,6 procenta," zakončil ředitel Jan Heller.

Témata:  ekonomika recese

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy