Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kalousek chce zvýšit podnikatelům výdajové paušály. Proč?

Rozdíl mezi tím, co od živnostníků a ostatních osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vybral stát na daních, a co jim vrátil, se za první půlrok dostal do minusu 1,2 miliardy. Ministerstva financí proto plánuje OSVČ snížit výdajové paušály. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny (HN).

Nejsou to přitom ani čtyři měsíce, co Kalousek při představování daňové reformy sliboval, že paušály se nesníží. Mimo jiné i proto, aby neohrozil křehký růst české ekonomiky. "Dlouhodobě to pokládám za neudržitelné. Daňový paušál má především zjednodušit administrativu. Logika ale velí, že za to pohodlí, že nemusíte vést účetnictví, zaplatíte na daních o něco málo více. Ne o mnoho, ale nesmí to být výhodnější," řekl Kalousek HN.

Podle ministerstva se přitom často stává, že jsou paušály výhodnější. Například 80% výdajový paušál umožňuje řemeslníkům i při relativně vysokých tržbách platit daně jen minimální, nebo žádné. "Takový člověk má sice velké tržby, ale místo daní ho stát vlastně dotuje," říká Kalouskův první náměstek Ladislav Minčič. Snížení paušálů je nakloněna ČSSD i nejmenší vládní strana Věci veřejné. Proti je zatím ODS. "V době křehkého růstu a poměrně vysoké nezaměstnanosti by takové opatření mohlo být kontraproduktivní," říká ministr průmyslu Martin Kocourek.

Témata:  Miroslav Kalousek podnikatelé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.