Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny potravin v Česku padají dolů, vejce zlevnila o 20 procent

Ceny potravin v Česku padají dolů, vejce zlevnila o 20 procent

Foto: Pixmac

V obchodech s potravinami v ČR v uplynulých čtyřech týdnech většina sledovaných potravin zlevnila, nejvíce slepičí vejce (-19,64 %) a papriky (-16,12 %), naopak s cenou vzhůru šla nejvíce mrkev (+12,1 %). Vyplývá to z pátečních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

V České republice ve sledovaném období mezi 13. březnem a 11. dubnem klesly ceny 17 z 26 sledovaných potravin. Naopak devět jich zdražilo.

Nejvýrazněji zlevnila vejce (-19,64 %), ovšem zde se jednalo o drobnou korekci v porovnání s výrazným zdražením (+66,87 %) na přelomu února a března. Deset kusů se dá aktuálně pořídit v průměru za 41,09 Kč. Nejlevnější je Karlovarský kraj (36,82 Kč), naopak v Jihočeském kraji je cena desetikusového balení o téměř 10 korun vyšší (46,46 Kč).

Zlevnění v řádu desítek procent zaznamenaly také papriky (-16,12 %, 64,14 Kč/kg) a banány (-11,59 %, 32,03 Kč/kg).

Opačný cenový pohyb zaznamenali statistici zejména u mrkve (+12,10 %, 17,79 Kč/kg). Nejdražší je na Vysočině (19,25 Kč), naopak nejlevnější v Karlovarském kraji (15,82 Kč). U ostatních potravin nebyl cenový pohyb vzhůru příliš výrazný, za zmínku stojí ještě kuřata (+5,78 %, 62,58 Kč/kg) a jablka (+3,87 %, 29,55 Kč).

V jednotlivých krajích se spotřebitelské ceny zjišťují u malého souboru prodejen. Uváděné ceny mají orientační charakter.

Témata:  potraviny

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.