Pod itálskými dluhy praská led, EU svolá mimořádný summit

Dluhy evropských států začínají dělat vrásky stále více státníkům a evropské politické špičky podle všeho zažijí velmi horké léto. A se změnami klimatu to nebude mít nic společného.

660

Dluhová krize už přinutila požádat o pomoc mezinárodní společenství tři evropské státy, Řecko, Irsko a Portugalsko. Tři poměrně malé ekonomiky byly zatím schopny ostatní státy EU financovat, větší obtíže však mohou znamenat problémy ve Španělsku a zejména v Itálii.

Oběma státům investoři přestávají věřit. Úrokové míry desetiletých dluhopisů Itálie vystoupaly na 5,8 %. V polovině minulého roku zaznamenávaly hodnoty i pod čtyři procenta a ještě před měsícem se držely pod hranicí pěti procent. Itálii se v posledních dnech podařilo udat roční pokladniční poukázky s výnosem 3,67 %. To je o 70 % vyšší sazba než před pouhým měsícem. Míra výnosu reflektuje rizikovost dluhopisů a tedy i obavy investorů z možnosti nesplacení zapůjčených peněz.

Španělské dluhopisy zaznamenaly růst úrokových měr až za hranici šesti procent, přičemž ještě letos na začátku roku jsme zaznamenávali hodnoty pod čtyři procenta.

Důvody pro skepsi na burzách jsou rozličné. Prim v současné době hraje neschopnost států eurozóny dohodnout se na další strategii pomoci Řecku. Stále více zainteresovaných stran začíná používat dosud téměř tabuizované slovo bankrot a vyjadřují se tak již i někteří ministři a to veřejně. ECB se mu však stále vyhýbá seč může. Právě Řecko se přitom může stát precedentem pro vývoj v dalších problémových státech.

Itálii také potápí vnitropolitické spory. Vztahy mezi premiérem Silviem Berlusconim a ministrem financí Giuliem Tremontim jsou na bodu mrazu. Volební rok 2013 se blíží a preference ministerského předsedy jsou nízké. Vzhledem ke zdlouhavosti legislativního procesu by začaly úspory platit rok před volbami a to je příliš krátká doba. Oproti tomu správce pokladny požaduje tvrdší opatření. I ta by však měla plně začít platit až po volbách a to investory zneklidňuje.

Italský dluh je přitom ve vztahu k HDP po Řecku druhý nejvyšší v EU, dosahuje výše 120 % HDP. Rozpočet je navíc stále deficitní, byť při realizaci úsporných opatření by se již za čtyři roky měl dostat pod kontrolu.

  Potíže s volebním cyklem nejsou jen věcí Itálie, podobnou situaci najdeme i ve Španělsku a mnoha dalších zemích. Perspektiva čtyř roků do voleb je na řešení dalekosáhlých problémů rozpočtů mnoha evropských států velmi krátká.

Akciové trhy zažívají výprodeje, Němci se radují
 Na sérii negativních zpráv reagují i akciové trhy. Největší výprodeje zaznamenávají bankovní tituly, které by z případného krachu libovolné evropské ekonomiky zaznamenaly největší rány, protože právě banky jsou velkými držiteli státních dluhopisů.

Evropské indexy tak nejen díky oslabujícím bankovním titulům za celý den oslabily. Největší propad zaznamenaly dopoledne, ke konci obchodování se začala situace lepšit, ranní ztráty se však již umazat nepodařilo.

Nervozita týkající se jižních států přináší zvýšenou poptávku po kvalitních dluhopisech zejména Německa. Výnos těchto tradičně velmi dobře hodnocených bondů se klesl až na hranici jednoho procenta.

Témata: řecko | Itálie

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky