Češi hodnotí: Ekonomika v ČR je špatná!

Jedna pětina obyvatel přitom označila ekonomickou situaci v ČR jako „velmi špatnou“, dalších 44 procent jako „špatnou“. Více než čtvrtina (26 procent) obyvatel pak nepovažuje ekonomickou situaci země za „ani dobrou, ani špatnou“. Jen necelá desetina obyvatel (devět procent) se domnívá, že hospodářská situace České republiky je „dobrá“. Odpověď „velmi dobrá“ se v průzkumu vyskytovala jen sporadicky. Jedno procento lidí nedokázalo konkrétně odpovědět.

Oproti předchozímu průzkumu vzrostl podíl těch, které současnou ekonomickou situaci hodnotí negativně, a to o šest procentních bodů. V souladu s tím klesl o čtyři procentní body podíl odpovědí označujících situaci jako „ani dobrou, ani špatnou“. Aktuální hodnocení je přitom prakticky stejné jako v červnu loňského roku, ovšem výrazně horší než v období let 2005 až 2008.

Podle podrobnější analýzy roste optimismus v hodnocení současné ekonomické situace zároveň s deklarovanou životní úrovní. Lépe hodnotí situaci také lidé ve věku od 15 do 19 let, dále také od 30 do 44 let, absolventi vysokých škol, studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a z hlediska politické orientace hlavně ti, kteří se hlásí k pravici, především pak stoupenci ODS a TOP 09. Naopak relativně pesimističtější jsou lidé ve věku nad 45 let, vyučení bez maturity, důchodci, nezaměstnaní a respondenti hlásící se k levici, voliči ČSSD a KSČM, případně ti, kteří by rozhodně nešli k volbám a ti, kteří nepreferují žádnou stranu.

Hodnocení ekonomické situace země se výrazně rozchází s hodnocením životní úrovně samotných domácností. Téměř dvě pětiny (39 procent) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň, z toho čtyři procenta ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 35 procent jako „spíše dobrou“. Za špatnou považuje svou životní úroveň pětina (20 procent) dotázaných, přičemž 16 procent ji označilo za „spíše špatnou“ a čtyři procenta za „velmi špatnou“. Asi dvě pětiny (41 procent) lidí pak charakterizuje svou životní úroveň jako „ani dobrou ani špatnou“.

Oproti předchozímu průzkumu klesl počet těch, kteří hodnotí svou životní úroveň dobře o čtyři procentní body a ve stejné míře rostl objem odpovědí, které hodnotily životní úroveň jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Hodnocení životní úrovně se podle CVVM zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a naopak se zhoršuje se zvyšujícím se věkem. Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci, podnikatelé a samostatně výdělečně činní, potenciální voliči ODS a TOP 09.

Negativně vnímají svou životní úroveň především důchodci, nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích, stoupenci ČSSD a KSČM nebo ti, kteří se nehlásí k žádné politické straně nebo by k volbám nešli.

Témata:  ekonomika