Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko má v Bruselu málo expertů a ministři nejezdí na klíčová jednání

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák vytkl vládě, že její členové málo jezdí na klíčová jednání v Bruselu. Ve vystoupení na pondělní konferenci Hospodářské zájmy ČR v EU a jejich prosazováním zkritizoval i počet českých představitelů na vrcholných pozicích unie.

"Vadí nám počet našich expertů v Bruselu. Je jich tucet. Jak je možné, že tam ty lidi nemáme? Čí je to vina? Více musí zabrat premiér, ministr zahraničí a ostatní ministři. To neovlivní nikdo jiný. To je velká výzva a máme neuvěřitelně co dohánět," zlobil se Hanák.

Prezident SP ČR pro Mediafax přiblížil, že měl na mysli místa ředitelů nebo vrchních ředitelů v Evropské komisi. "Česko tu má jen dva ředitele a deset lidí na místech pod řediteli, to je opravdu velmi málo," uvedl Hanák a dodal: "Představoval bych si, že bychom tu mohli mít 50 nebo 60 lidí. Maďaři jich mají snad 70, o Polsku ani nemluvě."

Šéf průmyslníků doplnil, že téma rozebíral s českou velvyslankyní při EU. Milena Vicenová mu potvrdila, že u nejvyšších pozic v Bruselu je klíčová přímluva premiéra dané země. Zároveň od ní dostal naději, že v současnosti se situace začíná mírně zlepšovat.

Váda by podle šéfa SP ČR měla být klíčovým lobbistou, který bude hájit zájmy podnikatelů v EU. "Sami se stavíme do nepříznivého světla tím, že ministři nejsou dost často osobně zastoupeni v Bruselu," prohlásil Hanák. "Co se v Bruselu uvaří, to si do dvou tří let sami sníme na talíři – i s chlupama," uvedl.

"Nechci mluvit za kolegy. Vládní agenda cesty do Bruselu ne úplně vždy umožňuje a navíc ne na každém jednání je přítomnost na nejvyšší úrovni nutná," bránil se kritice ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a dodal: "U nás tam jsem buď já, nebo pan náměstek (Martin) Tlapa."

Hanák vytkl vládě také absenci podpisu na smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Podle šéfa SP ČR musí teď český postoj vysvětlovat tuzemští podnikatelů svým evropským partnerům v byznysu, Navíc podle něj může nepodepsání smlouvy ohrozit pozici Česka při vyjednávání o čerpání unijních fondů v období let 2014-2020.

Témata:  EU

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.