Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nálada německých spotřebitelů se dál zhoršuje, lidé mají strach

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nálada německých spotřebitelů se dál zhoršuje. Pokles nyní trvá už tři měsíce. Stěžejní příčinou je zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK.

Index nálady německých spotřebitelů na měsíc srpen klesl na 9,7 bodu z 9,8 bodu před měsícem, v souladu s očekáváním analytiků. Index tak byl nejslabší od dubna 2017.

Výdaje domácností a stavebnictví se v poslední době staly hlavním motorem růstu největší evropské ekonomiky, když její vývoz oslabuje. Domácí poptávku podporuje rekordně vysoká zaměstnanost, růst mezd, který je vyšší než inflace, a nízké náklady na úvěry. Pokračující pokles důvěry spotřebitelů však naznačuje, že propad ve výrobě závislé na vývozu se nyní šíří i do jiných odvětví ekonomiky.

Za obavami z recese stojí obchodní napětí ve světě, pokračující jednání o brexitu a globální ekonomické zpomalení, řekl výzkumník GfK Rolf Bürkl. Situace má největší dopad na zaměstnance exportních sektorů, jako je automobilový průmysl a jeho dodavatelé.

Dílčí index očekávání vývoje ekonomiky klesl na minus 3,7 bodu a je nejnižší od listopadu 2015. Zhoršila se také ochota spotřebitelů utrácet, nachází se na nejnižší úrovni za téměř čtyři roky.

"Hlavní hrozbou pro důvěru spotřebitelů je neustále se zvyšující strach ze ztráty zaměstnání," řekl Bürkl. "Bude-li tento trend pokračovat, výdaje domácností by mohly v následujících měsících dále oslabit," dodal.

Dílčí index očekávání vývoje příjmů se ale po poklesu v předchozím měsíci zlepšil, což naznačuje, že spotřebitelé v nadcházejících měsících počítají s dalším zvyšováním mezd, uvedla GfK. Z části je zlepšení výsledkem zvýšení příjmů důchodců, které vláda schválila s platností od července.

Témata:  Německo,  ekonomika

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.