Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fed zatím nechal úroky beze změn, naznačil však jejich snížení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) dnes podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 2,25 až 2,50 procenta. V prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání však naznačil její případné snížení. Reaguje tak na zvýšenou ekonomickou nejistotu a na očekávaný pokles inflace. Většina analytiků sdělení interpretuje tak, že Fed ke snížení základní sazby sáhne ještě v letošním roce.

Fed je odhodlán jednat tak, aby udržel expanzi ekonomiky. Opustil tak předchozí slib, že bude při nastavování úrokových sazeb "trpělivý". Téměř polovina centrálních bankéřů, kteří se na rozhodování o měnové politice podílejí, je nyní ochotna snížit náklady na úvěry během příštích šesti měsíců.

Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po skončení zasedání měnového výboru uvedl, že i ti bankéři, kteří zatím postoj nezměnili a nepočítají letos se snížením sazeb, se domnívají, že důvodů pro podpůrnou politiku je teď více. Dodal, že základní výhled zůstává příznivý a že na tomto zasedání podpora pro snížení úroků nebyla příliš velká. Upozornil ale, že v nejbližší době přijde řada nových statistických dat, která pomohou objasnit, zda rizika méně příznivějšího výhledu narůstají. Pokud to bude nutné, bude Fed jednat a použije nástroje, aby zdržel hospodářskou expanzi, řekl Powell.

Americké akcie na rozhodnutí Fedu zareagovaly růstem, širší index S&P 500 krátce před koncem obchodování v New Yorku přidával zhruba 0,3 procenta na 2927 bodů. Drží se tak blízko rekordu. Americký dolar naopak zamířil dolů, ke kanadskému dolaru odepisoval 0,6 procenta na 1,3295 CAD, euro k americkému dolaru přidávalo 0,3 procenta na 1,1232 USD.

Nejnovější ekonomické prognózy ukazují, že pohled centrálních bankéřů na vývoj hospodářského růstu a nezaměstnanosti se téměř nezměnil. Inflace má ale podle nich letos činit pouze 1,5 procenta, zatímco ještě v březnu ji odhadovali na 1,8 procenta. Ani příští rok se podle nich přitom inflace nezvýší k dvouprocentnímu cíli, který si Fed stanovil jako strop cenové stability.

Sedm ze 17 bankéřů nyní očekává, že by bylo vhodné do konce letošního roku snížit základní úrok o půl procentního bodu. Osmý považuje za vhodné snížit úrok o čtvrt bodu. To na širší změnu mediánu výhledu sazeb nestačí, je to ale velký posun v dosavadním postoji, protože to naznačuje, že mnoho - možná i většina - bankéřů změnilo názor na vývoj úroků směrem dolů. Pouze jeden centrální bankéř považuje za pravděpodobné, že základní úrok bude v letošním roce zvýšen.

Fed nadále považuje pracovní trh za zdravý a uvádí, že za nejpravděpodobnější vývoj považuje trvalou expanzi ekonomické aktivity a nakonec i zvýšení inflace.

Témata:  Fed (Americká centrální banka),  ekonomika

Aktuálně se děje

22. října 2026 11:54

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ve čtvrtek 12. listopadu natankujete za tyto ceny. Stát určil strop pro benzin i naftu

Ministerstvo financí stanovilo maximální přípustné ceny pohonných hmot pro 12. listopadu. Litr neprémiového benzinu nesmí stát více než 40,78 koruny, nafta může vyjít maximálně na 45,87 koruny. Cenová regulace pokračuje i v listopadu, vláda zároveň ponechává sníženou spotřební daň z nafty. Reaguje tak na přetrvávající napětí na trhu s ropou a rizika spojená s konfliktem na Blízkém východě.