Indie se po Trumpově celním šoku bojí ztráty pracovních míst

Vývozci zboží, včetně bižuterie, stavebních materiálů, solárních článků a zpracovaných potravin, čelí při dovozu zboží do USA až desetiprocentnímu clu. Příčinou je rozhodnutí Bílého domu vyjmout Indii z programu Všeobecného systému celních preferencí (GSP).

Program GSP byl poprvé představen v roce 1976. Je zvýhodněnou obchodní dohodu mezi USA a více než 120 zeměmi a územími. Je navržen tak, aby pomohl rozvojovým zemím v růstu ekonomiky a snížil ceny dovážených produktů z těchto zemí pro americké spotřebitele. Indie byla největším příjemcem výhod z GSP. Loni se z Indie do USA dovezlo zboží bez cla nebo se zvýhodněným clem za 6,3 miliardy USD (143,4 miliardy Kč).

Mezi společnosti, které získaly díky GSP významnou konkurenční výhodu, patří i Líkhova firma Alpine Apparels. Měsíčně vyrobí až 40.000 kabelek. Američtí odběratelé jejich produktů vyrobených na zakázku ale už firmu požádali, aby snížila ceny, a vzala tak na sebe část vyšších nákladů způsobených cly. Pokud k tomu bude donucen, nebude mít jinou možnost, než propustit některé ze svých 1000 zaměstnanců, uvádí Líkha.

Washington doufá, že rána, kterou způsobí jeho rozhodnutí firmě Alpine a podobným společnostem, které dosud z GSP těžily, vyvolá obavy mezi indickými podnikateli a přiměje novou vládu premiéra Naréndry Módího změnit myšlení. V prohlášení zveřejněném minulý týden Trump vysvětlil, že vyřazení Indie z programu je formou odplaty. Zemi přitom obvinil, že neposkytuje americkým společnostem spravedlivý a odpovídající přístup na své trhy. Původ této stížnosti je v trvajícím sporu o povolení prodeje zdravotnických přístrojů a některých mléčných výrobků spotřebitelům v Indii.

Americká organizace Koalice pro GSP tvrdí, že rozhodnutí Trumpovy vlády se nakonec ukáže jako kontraproduktivní a že další cla přijdou americké podniky ročně na více než 300 milionů USD. A zdá se, že s tím souhlasí i některé z největších firem v zemi. Například maloobchodní společnost Walmart tvrdí, že z členství Indie v programu GSP těžili její zákazníci v USA, protože se tím odstranily dodatečné celní náklady v řádu milionů dolarů.

Líkha říká, že dopad pocítí hlavně indičtí dodavatelé, kteří se přes noc stali méně konkurenceschopnými kvůli rozhodnutí týmu Donalda Trumpa. "Odstranění z GSP se stalo pouze Indii a Turecku, což přináší dalším rozvojovým ekonomikám hospodářskou výhodu," vysvětlil. Vývozci jako je on budou donuceni snížit své ziskové marže. To způsobí, že část výroby se přesune do dalších zemí, které z programu GSP nadále těží. Je to například Kambodža a Indonésie.

A Líkhovy obavy zřejmě nejsou neopodstatněné. Americký svaz výrobců oděvů a obuvi, který zastupuje značky jako je New Balance či Adidas, varoval americkou vládu, že odstranění Indie z programu GSP způsobí, že firmy nebudou mít jinou možnost, než začít nakupovat v Číně. A dodatečná cla na čínský dovoz znamenají, že američtí spotřebitelé zaplatí za zboží více.

Ať tak či onak, rozhodnutí představuje první velkou výzvu v oblasti zahraniční politiky pro novou indickou vládu premiéra Módího. Dosud byla reakce indické vlády zdrženlivá, což naznačuje, že odpověď bude spíše diplomatické než ekonomické povahy.

"Pokud se podíváte na širší obrázek, náš vývoz do USA je kolem 51,2 miliardy USD," poznamenal ředitel Svazu indických vývozních organizací Adžay Sahaj. Odhaduje, že čistá celní výhoda z členství v programu GSP byla pouhých 260 milionů USD. Obchodování v rámci GSP bylo podle něj přínosem pro obě strany. Na makroekonomické úrovni však bude podle něj dopad ukončení členství minimální.

Nicméně opatření amerického prezidenta je politickým momentem. Od těsného "medvědího" objetí v Růžové zahradě po hřejivá slova na twitteru, Módí byl Trumpova nejhoršího hněvu zatím převážně ušetřen. Oba vůdci, kteří toho pro hospodářskou a obrannou spolupráci mezi oběma zeměmi hodně udělali, se ale kvůli obchodu jeden druhému vzdalují a snaží se ochránit to, co každý považuje za prioritní ve své vlastní zemi.

Témata:  Indie,  Donald Trump,  USA