Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v USA je nejnižší za posledních 49 let

USA, ilustrační fotografie
USA, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Americká ekonomika v dubnu vytvořila 263 tisíc nových pracovních míst. Trh čekal v mediánu 190 tisíc. V privátním sektoru bylo vytvořeno 236 tisíc nových pracovních míst, když trh čekal 188 tisíc.

Míra nezaměstnanosti klesla na 3,6 % z předchozí úrovně 3,8 %, když se čekala stagnace. Nezaměstnanost je tak v USA nejníže za posledních 49 let.

Nepatrně slabší byla průměrná měsíční mzda s meziročním růstem 3,2 %, když se čekalo 3,3 %.

Data z amerického trhu práce velmi často překvapují a tentokrát zahrála opravdu na pozitivní notu. Silný trh práce podporující ekonomický růst a přitom velmi malé inflační tlaky je něco, co obyčejně svědčí akciovým trhům. Nicméně vývoj dat pokračuje v poněkud schizofrenním nastavení posledních týdnů. Měkké indikátory, jako jsou indexy nákupních manažerů, indikují větší slabost ekonomiky, než jakou ukazují tvrdá data. Dnes zveřejněná data z trhu práce tak podporují naději na oživení ekonomiky v dalších čtvrtletích.

Dolar v reakci na data posílil na EUR/USD 1,114, ale pak zisky umazal. Termínové kontrakty na americký akciový index S&P500 mírně vzrostly, informuje Michal Brožka hlavní ekonom Cyrrus.

Témata:  USA nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.