Češi jsou požitkáři. Dovolené nebo oběda v restauraci se nevzdají. Ale nakupují ve slevách

Ohledně otázky, kde lze ušetřit, mají Češi jasno. Rozvážnějším nakupováním oblečení by své výdaje omezilo 60 % dotázaných, častěji ženy než muži. Téměř 70 % Čechů by omezilo hlavně stravování v restauracích a mimo domov, aby ušetřili. K doma připravené stravě se však při „utahování opasků“ uchýlí jen 11 % mužů a 18 % žen. Češi častěji šetří peníze nákupy v akcích. „Slevy vyhledává bezmála polovina žen a 34 % mužů. Co se ale skutečně vyplácí, je zamyslet se a zeptat se sám sebe: Vážně tuhle věc potřebuji? A potřebuji ji teď?“ doplňuje Radek Sedlář, ředitel retailové sekce ING. To také potvrzují čísla z průzkumu. Na otázku, co dělají, pokud se rozhodnou šetřit, nejvíce (43 %) Čechů odpovídá, že nekupují zbytečné věci, jako nadmíru oblečení, sladkosti, alkohol nebo cigarety. Výdaje za sport, kulturu a chození do společnosti si odepře 24 % účastníků průzkumu.

Dovolená je pro Čechy svatá

Podle 40 % respondentů by se dalo ušetřit také rozhodnutím pro žádnou anebo levnější dovolenou. Když však dojde na praktickou stránku věci, Češi nakonec volí jiné způsoby. „Odpustit si dovolenou nebo jen zvolit levnější variantu dokáže pouze 3,7 % z nich. Desetina Čechů, kteří si spoří na dovolenou, přiznává, že se zároveň kvůli dovolené ještě zadlužuje,“ dodává Radek Sedlář.

Na dovolenou spoří jen 5 % Čechů

Čísla z průzkumu dále odhalují, že na dovolenou šetří jen minimum Čechů, a pokud ano, činí tak v rámci spoření na ostatní věci nebo na ni peníze začnou odkládat zvlášť až v době, kdy ji plánují. 10 % populace si spoří na bydlení a rekonstrukci. Pouze necelých 5 % respondentů spoří pro své děti nebo rodiče. 10 % lidí si spoří na konkrétní věc jako automobil, pračka nebo notebook, takové střadatele najdete nejvíce opět mezi mladými do 29 let a lidmi bez maturity.

Spořílci vs. požitkáři

9 z 10 Čechů si spoří pravidelně. Důvody ke spoření nicméně většinou nejsou konkrétní – lidé si zkrátka šetří volné prostředky do rezervy, „co kdyby náhodou“. „Obzvláště mladí si pak odkládají, aby vše neutratili. Téměř polovina Čechů si uvědomuje význam finančního polštáře a spoří čistě na tzv. ‚horší časy‘. Nejčastěji se jedná o vysokoškolsky vzdělané a domácnosti s příjmy přes 40 tisíc měsíčně, nejméně často o ty se základním vzděláním,“ komentuje výsledky průzkumu Radek Sedlář z ING. Podle výsledků prosincového průzkumu ING Češi a spoření si lidé nejčastěji spoří 100 až 500 Kč měsíčně.

Nad svými příjmy a výdaji uvažuje přes 50 % dotázaných. Tito přemýšlíví spotřebitelé nejčastěji spadají do věkové kategorie do 30 let. Pravidelně si spoří až 96 % z nich, nijak výrazně se ale neomezují. Více než čtvrtina Čechů nerada utrácí a zvažuje každý svůj výdaj. Častěji než ostatní tvrdí, že nemají jak ušetřit, a spoří si ze všech nejméně. Polovinu z nich tvoří lidé s nízkými příjmy domácnosti (do 20 tisíc Kč). Pětina respondentů patří mezi tzv. dopřávače. Když něco chtějí a mají na to peníze, koupí si to. Pokud šetří, většinou tak, že o nákupu více přemýšlejí a nekupují zbytečnosti. Častěji sem patří ženy. Zřídkakdy mezi Čechy narazíte na tzv. požitkáře. Absolutně se neomezují jen 3 % lidí, a to ani za cenu půjčky. Častěji si vůbec nespoří.