Posun na letní čas představuje pro českou ekonomiku zisk 45 milionů Kč, což je řádově necelá tisícina procenta HDP ČR. Z pohledu pracovní doby to znamená, že posun času má stejný ekonomický dopad jako bychom za celý rok pracovali o minutu a půl déle. Více v analýze Michala Skořepy, ekonoma České spořitelny.
Na podzim roku 2016 jsem nabídl zjednodušený odhad národohospodářského přínosu energetických úspor plynoucích z používání letního času konkrétně pro českou ekonomiku. Výsledkem bylo, že „posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle“. Zisk vyšel konkrétně kolem 30 milionů korun.Od té doby došlo k určitým změnám v hodnotách některých parametrů. Nabízí se tak možnost výpočet aktualizovat s použitím těchto nových hodnot.
Zdroje výpočtu a základní kroky jsou tytéž. Změny hodnot za uplynulé období lze heslovitě popsat takto (detaily výpočtu lze nalézt v původním textu z října 2016):
Použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie přibližně o 6 setin procenta. Zde ke změně nedošlo. Roční spotřeba elektrické energie za poslední dva dostupné roky (tj. 2017 versus 2015) vzrostla přibližně o 3 %. HDP se zvýšilo o cca 12 %. Cena elektřiny vzrostla zhruba zhruba o 50 %.Posouváním času tedy v poměru k výkonu ekonomiky získáváme ročně asi jedenapůlkrát víc (konkrétně o 3 % -12 % + 50 % = 41 % víc), než na podzim 2016. Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle nikoli o jednu minutu, nýbrž o minutu a půl. Energetická úspora plynoucí z posouvání času je tak nadále zcela zanedbatelná.
Témata: Změna času, ekonomika
Související
24. října 2024 11:32
27. března 2024 10:48
30. října 2023 10:10
25. března 2023 8:41
31. října 2022 9:13
27. října 2022 7:15
