Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V EU bude za rok chybět milion ajťáků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V Česku chybí přes 20 tisíc odborníků na výpočetní techniku. To těžce dopadá na firmy. 29 % z nich má potíže obsadit volná místa. Situace není lepší ani v zahraničí. V Evropské unii nyní schází 700 tisíc IT pracovníků a v roce 2020 podle expertů číslo dosáhne jednoho milionu.

Poptávka po „ajťácích“ v Česku, a nejen zde, strmě roste. Jak postupuje digitalizace a automatizace tak potřeba pracovníků s IT dovednostmi roste. Jestliže za rok jich v EU bude chybět milion, v Česku půjde o 30 tisíc. Problém se neustále zhoršuje. Nemožnost obsadit volná pracovní místa a zefektivnit výrobu bude stále víc brzdit rozvoj firem a zpomalovat ekonomiku. Mnozí experti tak začínají hovořit o blížící se recesi a krizi, která bude důsledkem dlouhodobě přehřáté ekonomiky.

Poptávka láme rekordy

Hledání posily do IT týmu, zabere firmám několik týdnů či měsíců. Výsledek je přitom velmi nejistý. „Problém není jen v obsazení stávajících uvolněných pozic. Nová pracovní místa také neustále vznikají a přibývají,“ vysvětluje Barbora Wachtlová, provozní ředitelka Green Fox Academy, a doplňuje: „Oproti tomu počet IT odborníků ani zdaleka neroste tak závratným tempem, jak by bylo potřeba.“

To ukazují i čísla. Na počátku března firmy v Česku hledaly přes 3 500 „ajťáků“, z toho přes dva tisíce připadalo na Prahu. Mnohé z inzerátů jsou proto celoroční. O jak obrovský boom celosvětově jde, ukazují čísla z USA. Tam v loňském roce vstoupla poptávka po software developerech o neuvěřitelných 572 %. U ostatních pozic byla o sto a více procent.

Propast mezi platy v IT a ostatními odvětvími

To se odráží také na platech IT odborníků. Tento sektor patří mezi nejlukrativnější, a to nejen u nás. Zatímco v Německu je rozdíl mezi příjmem v IT a ostatních sektorech „jen“ 15 %, tak ve střední Evropě jde o 150 %. Není ani zdaleka výjimkou, že měsíční plat se zde pohybuje mezi 100 až 120 tisíci korun. Přesto je zde stále nedostatek lidí, kteří by se výpočetní technice věnovali a firmy jsou čím dál zoufalejší.

Hledání východiska

Pokud už se expert na pohovor do firem dostaví, obvykle se jim z jeho požadavků zamotá hlava. „Je to bitva o penězích, benefitech a počtu dnů home office,“ přiznává František Procházka, Technical Director ze společnosti Isobar. Právě to uchazeči nejvíce řeší. Na druhou stranu stále roste i počet těch, kteří místo pár tisíc navíc zajímá náplň práce a projekty, na nichž by pracovali.

Další vítanou alternativou, která se postupně rozmáhá i v Česku, je přímá spolupráce firem a pořadatelů rekvalifikačních kurzů. V zahraničí se jedná o velmi úspěšný model fungující několik let. „Naši partneři nejvíce oceňují to, že se mohu přímo zapojit do učebního plánu a zadávat úkoly,“ říká Barbora Wachtlová z Green Fox Academy a doplňuje: „Za čtyři měsíce intenzivní výuky získají naši studenti potřebné dovednosti a znalosti, aby mohli nastoupit na pozici junior programátor. Úspěšnost máme přes 90 %.“

Právě vyškolení odborníka na klíč láká stále víc firem. Ani zdaleka nejde jen o start-upy, ale této možnosti využívají i zavedené společnosti. Ve střední Evropě touto cestou jdou třeba Raiffeisen Bank či Lufthansa. V Česku je to pak Rohlík.cz či Amaris.

TOP 5 pozic v IT, po kterých nejvíce vzrostla poptávka:

Full Stack Software Developer + 572 %Director of Community Engagement + 294 %Lead Grafic Designer + 234 %Manager Customer Succes Team + 212 %Senior Mobile Developer + 194 %

Témata:  EU počítače IT pracovník

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.