Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čína má ekonomické problémy. Prodej aut se snížil sedmý měsíc po sobě

Čína, ilustrační fotografie
Čína, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prodej nových aut v Číně se v lednu meziročně snížil o 15,8 procenta na 2,37 milionu vozů. Největší automobilový trh na světě se tak propadl již sedmý měsíc po sobě. Oznámil to dnes čínský svaz výrobců automobilů (CAAM) s dodatkem, že v únoru očekává další prudký pokles.

Loni v prosinci se prodej aut v Číně snížil o 13 procent a v listopadu o 14 procent. Za celý rok 2018 pak trh vykázal první celoroční pokles po 20 letech, když se prodalo 22,7 milionu aut - o šest procent méně než v roce 2017.

"Příčinou propadu prodeje je i nadále celkové zpomalení ekonomiky a pokles spotřeby v malých a středně velkých čínských městech," řekl agentuře Reuters zástupce CAAM Sü Chaj. Kromě zpomalování hospodářského růstu se čínská ekonomika potýká rovněž s dopadem obchodních sporů se Spojenými státy, připomněla agentura Reuters.

Na oblibě nicméně neztrácejí auta na alternativní typy pohonů. Jejich prodej se v lednu zvýšil na 95.700. To podle údajů CAAM představuje meziroční nárůst o 140 procent.

Čína je největším automobilovým trhem světa, v roce 2009 na tomto postu vystřídala Spojené státy. Země je důležitým odbytištěm i pro českou automobilku Škoda Auto.

Témata:  Čína ekonomika auta

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.