Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kam může růst rekordní nezaměstnanost v Česku? Až bublina praskne, bude zle

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česká republika je jednou ze zemí s nejmenším počtem nezaměstnaných lidí na světě. Podle statistik Eurostatu z konce loňského roku jsme spolu s Japonskem procentuálně na prvním místě v počtu lidí bez práce. Co se ale stane, až ekonomická bublina blahobytu praskne?

Nezaměstnanost v Česku se ještě loni pohybovala kolem 2,8 procenta. Po čtyřech měsících stagnací sice stoupla na 3,1 procenta, podle ekonomů je to ale jen přechodné. A nezaměstnanost v blízké době opět klesne.

S rekordně nízkou nezaměstnaností ale nebojuje jen naše země. Projevuje se v celé Evropě i v zámoří. Chybí pracovní síly a ačkoliv některá povolání postupně nahrazují roboti, tento trend je pomalý a potrvá ještě spoustu let, než dokáží stroje zastat lidskou práci natolik, aby se projevily na rostoucí nezaměstnanosti.

Jak dlouho ale lze napnutou ekonomiku udržet? Příklad z minulosti ukazuje, že moc dlouho ne. Nezaměstnanost ve Spojených státech činí 3,7 procent a i tam klesá na historické minimum. To se datuje do roku 1969, kdy nezaměstnanost dosáhla rekordně nízkých 3,5 procent.

A Ameriku zasáhla recese. O rok později už bylo bez práce více než šest procent lidí. A stejný trend hrozí i v Česku, potažmo v celé Evropě či na celém světě. Zatímco krize tlačí na růst mezd a zaměstnanci si mnou ruce, ekonomové jsou méně optimističtí. Trh práce podle nich naznačuje, že se recese blíží i nyní.

To ostatně potvrzuje podle magazínu Forbes i ekonomický analytik společnosti Clarity Financial LLC Jesse Colombo. Ten na příkladu Spojených států naznačuje budoucí vývoj ekonomiky a tvrdí, že zatímco dříve přicházela recese s pádem nezaměstnanosti pod 4 procenta, nyní se nacházíme ve stavu jakési bubliny, která uměle zvyšuje ekonomiku a posiluje finanční trhy.

Bublina ale podle něj nevydrží věčně a až praskne, přijde krize. Toho se ostatně bojí i ekonomové v Evropě. Německá Deutsche Welle zaznamenává první známky přehřáté ekonomiky, neboť roční spotřebitelské ceny rostou. Předpovídá, že stále napnutější trh práce a nízké úrokové sazby pravděpodobně zvýší inflaci.

Cyklus rozmachu a pádu je v dnešní ekonomice nevyhnutelný. Nikdo ale neví, jestli z něj budou mít zaměstnanci prospěch měsíce nebo roky. Pravděpodobně to ale dlouho nepotrvá. I podle týdeníku týdeníku The Economist směřuje svět k recesi, která bude nezvykle tvrdá. Ekonomika totiž nemá žádný manévrovací prostor.

Celosvětově je přitom situace velmi nestálá. Chudší země upadají do stále větších problémů a žádají o finanční injekce. Naopak ty bohatší bohatnou ještě více a rozvíjející se ekonomiky dnes představují zhruba 59 procent globálního ekonomického výkonu. To může být vážný problém v případě, kdy krize vypukne například v Asii, jako tomu bylo před pár desítkami let.

Témata:  ekonomika finance

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 15:41

11. dubna 2025 10:26

10. dubna 2025 9:17

Trumpův velký omyl: Obchodní válka mu přerostla přes hlavu, dolar padá

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Nemá obchodní válku, kterou rozjela, plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zrazuje, protože Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslabuje. Třeba česká koruna si vůči němu za dnešek připisuje (v čase 15:35) výrazné takřka procento. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzín je v Česku nejlevnější za 3,5 roku. Trump srazil ceny jako covid

Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.