Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Armádní nemovitosti za miliardy leží ladem. Stát za jejich správu utrácí miliony

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Armádní nemovitosti za zhruba 6,5 miliardy korun leží ladem a stát utratil za jejich správu jen za minulý rok 32 milionů. Vyplývá to z výsledků prověrky, které dnes zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Armáda si drží třeba zcela nevyužívané ubytovny, ačkoli ministerstvo obrany navrhovalo již před lety desítky ubytoven prodat. Mluvčí ministerstva Jan Pejšek ČTK sdělil, že obrana prověří využitelnost nemovitostí, a nevyužitelné pak prodá, či převede. Ministerstvo a armáda evidují celkem 32.000 nemovitostí za 62 miliard.

NKÚ prověřoval hospodaření s armádním nemovitým majetkem a jeho správu za roky 2015 až 2017. "Kontrola ukázala, že objem nemovitostí, se kterými hospodaří ministerstvo obrany, neodpovídá potřebám armády a nadbytečně zatěžuje státní rozpočet," sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. Řadu z nemovitostí ležících ladem podle něj armáda přestala používat už před rokem 2010 v souvislosti s dřívějším zavedením profesionální armády.

Mnohé z nemovitostí proto postupně chátrají. Pokud by je ministerstvo chtělo všechny opravit, stálo by to asi 13,4 miliardy korun. V takzvané Bílé knize - koncepci zabývající se i nemovitostmi ministerstva - si obrana stanovila, že bude na opravy postupně využívat peníze z prodeje svých objektů. Ze 4,2 miliardy získaných z prodejů za roky 2004 až 2015 ale obrana použila na opravy jen asi pětinu peněz - 800 milionů korun.

Rozhodnutí o prodeji, nebo opravách nemovitostí podle ministerstva závisí na vládou schválené koncepci armády do roku 2025, která je spojena se změnami a reorganizací útvarů a zařízení. "V současné době se zpracovává analýza potřeb nemovité infrastruktury s ohledem na výše uvedené změny. Majetek identifikovaný jako nevyužitelný bude do konce roku 2020 prohlášen za nepotřebný, a bude se připravovat jeho převod, či prodej. Současně se připravují projekty na revitalizaci perspektivních objektů," sdělil mluvčí ministerstva Pejšek.

V Bílé knize si ministerstvo dalo za úkol také zefektivnění využívání svých ubytovacích zařízení. V roce 2014 navrhlo ukončit provoz 37 ubytoven s nízkou obsazeností či ztrátovým provozem, a 31 z nich následně prodat. Ročně by tak obrana na nákladech ušetřila 20 milionů. Armáda ale nakonec schválila prodej jen sedmi ubytoven. V letech 2015 až 2017 přitom byla průměrná obsazenost armádních ubytoven jen 50 procent a některé nejsou využívány vůbec.

I s plně nevyužívanými ubytovnami ale podle Pejška nyní ministerstvo do budoucna počítá. "V reakci na aktuální bezpečnostní situaci totiž roste počet vojáků z povolání i příslušníků aktivních záloh. Udržení kapacit vojenských ubytoven je důležité i pro případ krizového stavu, kdy by bylo nutné povolat a ubytovat zálohy," uvedl. Podle vývoje bezpečnostní situace pak bude ministerstvo podle něj rozhodovat o budoucnosti ubytoven.

Témata:  armáda ČR nemovitosti NKÚ

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.