Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká armáda pořídí bojové vrtulníky z USA. Namísto Black Hawků to budou Venom a Viper za 14,5 miliardy korun

UH-1Y Venom
UH-1Y Venom
Foto: bellflight.com

Česká armáda pořídí americké bojové i víceúčelové vrtulníky Viper a Venom. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) je kombinace dvou strojů vhodnější, než pořízení pouze víceúčelových vrtulníků Black Hawk. Řekl to při své dnešní návštěvě vojenské základny u Náměště nad Oslavou na Třebíčsku. Vrtulníky by měly být k dispozici v roce 2023.

Obchod s USA musí ještě schválit vláda. Metnar očekává podpis smlouvy do konce roku. Ministerstvo za vrtulníky zaplatí 14,5 miliardy korun.

Za vhodnou označil vybranou nabídku i náčelník generálního štábu Aleš Opata. "Také na základě doporučení expertní komise, která je složená ze specialistů resortu ministerstva obrany a armády, jsme se rozhodli, že nejlepší se nám jeví systém H-1, což je kombinace osmi víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř bojových vrtulníků AH-1Z Viper," sdělil ČTK.

Dvě nabídky na nákup vrtulníků obdrželo ministerstvo od americké vlády na konci června. Američané nabídli buď 12 vrtulníků UH-60M Black Hawk za 13,2 miliardy korun nebo osm vrtulníků UH-1Y Venom spolu se čtyřmi bojovými stroji AH-1Z Viper v celkové hodnotě 14,5 miliardy korun. V ceně nabídky je kromě vrtulníků jejich vybavení zbraňovými systémy, munice, údržba a zaškolení a výcvik personálu. "Pořád mluvíme o vrtulnících, ale Armáda České republiky nakupuje systém palebné podpory, který slouží k přepravě vojáků, k přepravě raněných a hlavně k palebné podpoře pozemních jednotek," řekl Opata.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na twitteru napsal, že vrtulníky nahradí ruské bojové stroje Mi-24. "Ty jsou na hranici životnosti, nelze je plně využít v rámci NATO. Navíc se samozřejmě potřebujeme zbavit závislosti na ruské technice," uvedl. Dodal, že zásadní při rozhodování pro něj bylo splnění požadavků vojáků na to, co mají vrtulníky umět, a míra zapojení českých firem do kontraktu.

Zásadní pro mě byly dvě věci. Naplnění požadavků @ArmadaTweetuje, co mají stroje umět, a samozřejmě míra zapojení českých firem do kontraktu ??

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 22, 2019

Česko nejedná o nákupu s konkrétním dodavatelem, ale s vládou USA. Kongres USA se proti vývozu vrtulníků pro českou armádu v zákonné lhůtě nepostavil. Vládní dohoda je podle Metnara zárukou bezpečnosti a transparentnosti a umožní kromě dodání techniky i širší vojenskou spolupráci. Zaručuje dodávky za stejných finančních podmínek jako v případě akvizic pro americkou armádu.

Víceúčelové helikoptéry UH-1Y Venom a bojové vrtulníky AH-1Z Viper společnosti Bell jsou z 85 procent konstrukčně shodné. Jejich současné využívání tak snižuje logistické i další náklady, je nutné vlastnit méně náhradních dílů a shodnost usnadňuje výcvik personálu. Vrtulníky jsou bohatě ověřeny v bojových misích americké námořní pěchoty, nakoupily je i Pákistán či Bahrajn.

Česká vláda v minulosti oslovila kromě americké také italskou vládu, která nabídla stroje AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo. Podle tehdejší ministryně obrany Karly Šlechtové (ANO) žádná z nabídek Česku nevyhovovala. Byla rozhodnutá oslovit dodavatele přímo.

České letectvo má v současné době asi pět desítek vrtulníků. Většina je ruské výroby řady Mi. Vojáci používají i polské sokoly. V současné době chce armáda nahradit hlavně bitevní Mi-24/35, s nimiž do budoucna nepočítá. Tyto stroje, v NATO označované jako Hind, jsou určené pro přímou podporu pozemních jednotek. "Nové stroje od společnosti Bell, které jako ucelený bojový systém využívá americká námořní pěchota, splňují tři základní armádní požadavky - palebnou podporu pozemních sil, přepravu vojáků a přepravu raněných," uvedl k nákupu mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Témata:  armáda ČR UH-1Y Venom AH-1Z Viper

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy