Šokující předpovědi pro rok 2019. Čeho se dočkáme?

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank, k projektu uvedl: „Již více než deset let publikujeme naše šokující předpovědi a myslíme si, že letošní seznam je natolik šokující, že přinutí investory, aby začali přemýšlet jinak než ostatní. Je důležité zdůraznit, že šokující předpovědi by neměly být považovány za náš oficiální tržní výhled. Ve skutečnosti jde o události a tržní pohyby, které by způsobily obrovské narušení všeobecného konsensu, pokud by k nim došlo.“

Letošní předpovědi mají jeden společný jmenovatel: "čeho je moc, toho je příliš". Svět už mele z posledního a co nejdříve by se měl probudit a začít pracovat na reformách. Ne proto, že chce, ale proto, že musí. Náznaky jsou vidět všude. Rok 2019 bude proto znamenat odklonění od původní cesty. Dostáváme se na konec etapy hromadění nového dluhu a příští rok budeme doplácet za všechny naše předchozí chybné kroky. Velký úvěrový cyklus už nyní, na konci roku 2018, vykazuje příznaky napětí a příští rok ovlivní i vyspělé trhy. Centrální banky poté budou muset přemýšlet co dál. Koneckonců tištění peněz od roku 2008 jen vykopalo hlubší díru plnou dluhů a centrální banky již nyní tento závazek nedokáží řídit.

"Pokud se některá z těchto šokujících předpovědí naplní, možná konečně uvidíme zdravý posun směrem ke snížení zadlužení společnosti, menšímu zaměření na krátkodobé zisky a soustředění pozornosti k produktivitě a nové hospodářské revoluci spojené s globalizací a spravedlivějšímu rozložením sil v případě vypuknutí nové krize. Negativní stránkou věci by bylo zhoršení nezávislosti centrálních bank, úvěrová krize a velké ztráty na majetku, především by se jednalo o nemovitosti,” doplnil Steen Jakobsen.

ECB se vrátí k výkupu dluhopisů

V roce 2019 můžeme být svědky neudržitelného nárůstu veřejného dluhu, populistické revolty, růstu úrokových sazeb, snížení likvidity, utěsňování měnové politiky, či postupného otevření evropské diskuse o postupu při nové krizi. Nákaza plynoucí z Itálie může ochromit evropské banky, jakož i celou EU, která se kvůli tomu může dostat do recese. ECB v reakci může spustit program TLTRO (cílené dlouhodobé refinanční operace) s cílem zabránit velkým škodám, avšak ani to nemusí stačit. Nákaza se může rozšířit do Francie a politici si uvědomí, že EU stojí nad propastí. Německo a zbytek jádra Evropy odmítají rozdělení EU a proto nebudou mít jinou možnost než se vrátit zpět k výkupu dluhopisů. Hospodářská a měnová unie rozšíří mandát ECB na krytí dluhu nad 50 % HDP tiskem peněz či výkupem dluhopisů. Zbytek bude garantovat vydáváním euro dluhopisů. EU zároveň zruší kontroverzní cíle Paktu růstu a stability. Nová fiskální pravidla umožní deficit do 3 % HDP přenést na ostatní země eurozóny. Dluh nad tímto prahem bude pod přímou kontrolou EK.

Apple poskytne financování společnosti Tesla

Společnost Apple by si příští rok mohla uvědomit, že pokud chce být ještě větší součástí životů svých uživatelů, dalším krokem je automobilový sektor. Auta jsou totiž stále více digitálně propojeny. Koneckonců i sám Steve Jobs na sklonku života poukázal na to, že aby společnost mohla být velká, musí někdy bezhlavě investovat, čímž se vyhne nasycení trhu a stagnaci. S ohledem na to, že Tesla potřebuje větší finanční stabilitu a Apple chce rozšířit ekosystém o auta mnohem více, než jen prostřednictvím aplikace Apple CarPlay, dojde k racionální investici. Apple investuje do společnosti Tesla, což jí zajistí finanční zdroje a 40% prémii z hodnoty akcií, čímž se cena dostane na 520 dolarů. A to je mnohem více, než dokázal pochybný a kritizovaný tweet Elona Muska.

Donald Trump řekne Jerome Powellovi: „Máš padáka!“

Na prosincovém zasedání Fedu prosadí guvernér Jerome Powell zvýšení úrokových sazeb jen s křehkou většinou. Americká ekonomika a americké akcie zažijí v reakci na to v prvním čtvrtletí 2019 dramatický pád. Během letních měsíců, kdy jsou americké akcie v hlubokém útlumu, se výnosová křivka USA dostane do úplné inverze. Rozhněvaný Donald Trump vyhodí guvernéra Jeroma Powella a za jeho nástupce jmenuje prezidenta pobočky Fedu v Minnesotě, Neela Kashkariho. Ten dosud zastával výhradně holubičí postoj ve prospěch snižování sazeb a byl kritikem zpřísňování měnové politiky.

Nový guvernér bude zároveň méně rezistentní vůči pokusům manipulovat Fedem pro potěšení vládní strany, což Trump využije i při prezidentských volbách 2020. Kashkari slíbí prezidentovi koupit dluhopisy v hodnotě pět bilionů dolarů s nulovým úrokem a nekonečnou splatností, což prezidentovi umožní financovat nové a "překrásné" infrastrukturní projekty. USA se tím vrátí na cestu silného růstu z doby před finanční krizí. Inflace dosáhne 6 %, přestože plán byl pouze 3 % a politika Fedu počítá stále pouze s 1 %. Budeme svědky snížení zadluženosti prostřednictvím finanční represe na úkor spotřebitelů.Novým britským premiérem bude Jeremy Corbyn. Měnový pár GBP/USD to pošle na paritu

Labouristická strana vyhrává volby a jmenuje Jeremyho Corbyna novým premiérem. Ten slíbí komplexní kompromisní reformy, jakož i druhé referendum o brexitu. Díky své popularitě a silné většině v parlamentu se Corbynova labouristická vláda pustí do rozsáhlé kampaně ve stylu poloviny 20. století s cílem vymýtit sociální nerovnost ve Spojeném království. Corbynův kabinet zavede nové zdroje daňových příjmů, například přísně progresivní daň z nemovitostí zaměřenou na bohaté obyvatele. Vláda navíc požádá centrální banku o pomoc formou nového "lidového kvantitativního uvolňování". Dalším opatřením bude univerzální základní příjem.

Veřejně prospěšné služby a železnice budou znárodněny a fiskální deficit poroste na 5 % HDP. Inflace prudce vyroste, nové investice do podnikání vymizí a zahraniční obyvatelé uprchnou ze země spolu se svým značným majetkem. Britská libra v důsledku dvojího deficitu a nedostatku podnikatelských investic, jakož i stále nedořešených otázek kolem brexitu, zkolabuje. Z úrovně 1.30 vůči dolaru, kde strávila téměř celé druhé pololetí tohoto roku, spadne až na paritu, což bude představovat 20% pokles. Americký dolar tak bude poprvé na stejné úrovni jako libra.

Krize korporátních dluhopisů. Po GE bude následovat Netflix

Rok 2019 bude možná rokem dominového pádu v oblasti korporátních dluhopisů. Vše odstartuje společnost General Electric, která ztratí svou důvěryhodnost na úvěrových trzích. Investoři podlehnou panice v důsledku závazků této společnosti v hodnotě 100 miliard dolarů z minulých let. Nákaza se rozšíří i na společnost Netflix, kde bude investory znepokojovat vysoké zadlužení. Čistý dluh společnosti Netflix vůči EBITDA, po započtení kapitálových výdajů, dosáhne hodnoty 3,4 a absolutní hodnota dluhu stoupne na více než 10 miliard dolarů. Náklady na financování společnosti Netflix se zdvojnásobí, což zpomalí tvorbu nového obsahu a negativně ovlivní cenu akcií. V roce 2019 dále do odvětví video-streamingu vstoupí společnost Disney, což ještě více zpomalí růst Netflixu. Negativní řetězová reakce na trhu korporátních dluhopisů vyvolá nejistotu a důsledkem bude výprodej ze strany ETF fondů, které se budou stahovat z dluhopisového trhu. Tento černý den se stane prvním varováním v sektoru pasivních investic, který během turbulentních období reaguje na změny vždy negativně. 

Austrálie znárodní čtyři velké banky

Odvětví nemovitostí se v roce 2019 dostane v Austrálii do velkých problémů, které způsobí pokles poskytování úvěrů. Následkem zasedání Královské komise bude zmrazena úvěrová činnost bank. Ty budou nuceny i nadále utahovat kohoutky poskytování úvěrů. Austrálie následně poprvé za 27 let spadne do recese, protože pokles cen nemovitostí zničí bohatství domácností i spotřebitelské výdaje. Dále klesne HDP a prasknutí bubliny s nedobytnými dluhy sníží marže a zisky bank. Ztráty bank budou až příliš velké a budou proto od australské centrální banky žádat záchranná opatření, možná až rekapitalizaci a sekuritizaci hypoték.

Německo upadne do recese

Německo bylo světovým lídrem pro celá desetiletí, avšak v roce 2019 se mu nebude dařit dostatečně využít své moderní technologie. Korunním klenotem německé ekonomiky tvořícím 14 % HDP země je automobilový průmysl. Ten má být motorem s novým velkým milníkem - 100 milionů prodaných automobilů v roce 2018. Nakonec se však automobilkám podařilo prodat jen 81 milionů aut, což je jen o dvě procenta více než v roce 2017. Znamená to konec dlouhodobého trendu vysokého růstu o 5 – 10 % ročně trvajícího od roku 2000. Do roku 2040 by mělo 55 % všech nových prodejů automobilů a 33 % všech aut v ulicích představovat elektromobily. Německo se však teprve začíná transformovat na nový technologický trend a oproti konkurenci je roky pozadu. V roce 2019 budou vrcholit protiglobalizační nálady. Země se proto zaměří na domácí trhy, snižování nákladů, produkci, lepší využití big data a snižování uhlíkové stopy, tedy přesný opak toho, co bylo pro Německo přínosné od roku 1980. Na základě tohoto Německo ve třetím čtvrtletí 2019 upadne do recese.

Sluneční bouře způsobí škody ve výši dvou bilionů dolarů

Život na zemi existuje díky stabilní energii, kterou dodává Slunce. To však není vždy klidnou koulí hořícího vodíku. Astronomové dobře vědí, že Slunce je neustále se vařící kotel plný aktivity, který dokáže vyprodukovat neuvěřitelnou sílu ve formě solárních erupcí. V roce 2019, kdy se na plné obrátky nastartuje 25. sluneční cyklus, zasáhne sluneční bouře i západní polokouli. Většina satelitů bude vyřazených z provozu, což způsobí v našem světě závislém na GPS nepopsatelný chaos. A jaký bude účet za způsobené škody? Přibližně dva biliony dolarů, což je asi o 20 % menší škoda ve srovnání s tím nejhorším scénářem, který odhaduje studie firmy Lloyds o potenciálních finančních rizicích slunečních bouří publikovaná v roce 2013. 

Prudké oteplení klimatu donutí vlády k zavedení celosvětové daně z dopravy

Svět bude i nadále trápit nepříznivé počasí a Evropa opět zažije extrémně horké léto, což způsobí paniku ve městech po celém světě. Doposud měl letecký a lodní průmysl významná daňová privilegia, což se změní, když tato odvětví budou předmětem nové globální daně z dopravy. Zavede se světová daň na leteckou přepravu a daň z tonáže v lodní dopravě, jejíž hodnota bude propojena na emise uhlíku. Nový daňový poplatek bude stanoven na 50 dolarů za tunu emisí CO2, což ve srovnání s předchozími návrhy představuje dvojnásobné navýšení a výrazně to převyšuje i úroveň 15 eur za tunu platnou v tomto roce. Nová daň zvýší cenu letenek a námořní přepravy, protože dopravní firmy přenesou vyšší náklady na spotřebitele. USA a Čína už v minulosti zpochybnily daň z paliv v letecké dopravě odvoláním se na Chicagskou úmluvu o mezinárodním civilním letectví z roku 1944. Čína však změní svůj postoj jako přirozený krok v boji proti znečištění, což přinutí změnit názor i USA. Bude tak přijata celosvětová daň z letecké a námořní dopravy a akcie spojené s turismem, leteckými společnostmi a lodní dopravou se ponoří do nejistoty nižšího růstu.

MMF a Světová banka zastaví měření HDP a budou hodnotit podle produktivity

Na jarním setkání MMF a Světové banky dojde k překvapivému rozhodnutí. Hlavní ekonomky Pinelopi Goldberg a Gita Gopinath oznámí svůj záměr zastavit měření HDP zemí. Úroveň HDP podle nich nedostatečně odráží skutečný vliv nízkonákladových služeb založených na technologiích a tento ukazatel nezohledňuje environmentální otázky, což dokazují hrozivé důsledky znečištění na lidské zdraví a zhoršení životního prostředí v Indii a po celém světě. Produktivita je bez pochyb jedním z nejpopulárnějších, ale nejméně chápaných výrazů v ekonomii. Jednoduše řečeno, definuje ji výkon za odpracovanou hodinu. Ve skutečném světě je však produktivita mnohem složitějším pojmem a dá se považovat za největší determinant životní úrovně v čase. Pokud se země snaží zlepšit štěstí a zdraví lidí, musí produkovat na pracovníka větší výkon než v minulosti. Toto bezprecedentní rozhodnutí MMF a Světové banky také symbolizuje přechod od éry centrálních bank, které se staly v časech po globální finanční krizi synonymem kolapsu globální produktivity.

Témata:  Saxo Bank,  ekonomika