Evropská komise: Nadešel čas lámání chleba

Je patrné, že se blíží politická dohoda, která v této chvíli nebude zahrnovat žádný fond zotavení. Evropská rada by měla dát Euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti podpory ekonomických aktivit ve světě po odeznění pandemie, aniž by při tom jasně zmínila mutualizaci dluhů.Čtvrteční schůzka Evropské komise má na programu čtyři hlavní body:

1. balíček 540 miliard euro odsouhlasený Euroskupinou 9. dubna a tvořený úvěrem ESM se zmírněnými podmínkami, půjčkami SURE a EIB,

2. návrhy ohledně fondu na podporu zotavení

3. vytvoření víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2021-27

4. diskusi o evropské strategii uvolňování karanténních opatření

Nouzový balíček Euroskupiny

Hlavní překážkou pro dosažení dohody mezi ministry financí bude patrně úvěr v rámci ESM. Euroskupina se dohodla na mírnějších podmínkách, což znamená, že tento úvěr bude využíván pouze pro přímé a nepřímé náklady na zdravotní péči týkající se viru covid-19. Zatímco za normálních podmínek musí země, které žádají ESM o pomoc, podepsat memorandum o porozumění, kde jsou podrobně popsány strukturální reformy, které je třeba realizovat. Navzdory těmto příznivějším podmínkám možnou aktivaci ESM ihned poté, co ji Euroskupina oznámila, odmítl italský premiér Conte.Aby bylo dosaženo politické shody a získán souhlas Itálie i dalších zemí, měl by být ESM atraktivnější než standardní programy ESM, čemuž by pomohlo následující:

Návrh na vytvoření fondu pro podporu zotavení

Euroskupina zmínila, že je potřeba prodiskutovat inovativní finanční instrumenty pro fond zotavení, aniž by explicitně zmínila sdílení dluhů či koronabondy. Toto vágní vyjádření použité, aby se snad některá ze zemí neurazila, je perfektním případem politiky nejasnosti. V důsledku toho si každý členský stát vyložil tento výrok tak, jak si ho vyložit chtěl. Nizozemí z něj pochopilo, že k žádné mutualizaci dluhu nedojde, zatímco Itálie, Španělsko a Francie si z toho vzaly informaci, že se teď konečně otevřely dveře vážné debatě o koronabondech. Tyto země rozpoutaly v posledních čtrnácti dnech mediální kampaně na podporu koronavirových dluhopisů, což dokládají i následující dva výroky prezidenta Macrona a premiéra Costy:

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl minulý týden pro Financial Times: „Nadešel okamžik pravdy a je třeba rozhodnout, zda je EU projekt politický, nebo pouze projekt tržní. Já si myslím, že jde o projekt politický… Potřebujete finanční transfery a solidaritu, už jen proto, aby Evropa vše ustála.“

Portugalský premiér Antonio Costa 11. dubna prohlásil: „Potřebujeme vědět, zda můžeme pokračovat s celou sedmadvacítkou EU, s 19 zeměmi eurozóny, nebo zda chce být někdo vynechán. Tím myslím přirozeně Nizozemí.“

Napětí kolem těchto témat pravděpodobně před schůzkou Evropské komise ještě dál poroste a zatím poslední tah učinila německá kancléřka Merkelová, když v pondělí účastníkům schůzky vedení CDU naznačila, že eurobondy nejsou krok tím správným směrem.

To nejjednodušší: Právní a institucionální rámec

Právním základem sdílení závazků je článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, který říká, že:

„Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.“

V ideálním případě by se měl fond zotavení pro jednoduchost institučně začlenit do stávající finanční architektury EU a měl by být alespoň zčásti financován z rozpočtu EU.

To nejobtížnější: Jak to všechno financovat

Další otázkou je, jak daný fond financovat. Zastánci koronabondů musí jasněji vyjádřit, co podle nich takové koronabondy znamenají, o jaké částky se jedná, jak budou alokovány výnosy a v čem jsou koronabondy lepší než vydávání dluhopisů na národní úrovni a jejich skupování ECB.

S náznakem odpovědi přišlo Španělsko. Španělská vláda vydala aide-mémoire, což není před klíčovými schůzkami Evropské rady nic neobvyklého, a v něm podrobně popisuje fungování fondu na podporu zotavení. Navrhuje v něm, aby bylo v následujících dvou až třech letech vydáno až 1,5 bilionu euro financovaných věčnými obligacemi a rozdělených jednotlivým členským státům formou grantů – a nikoli závazků (takže se vyhneme obrovské zadluženosti) – prostřednictvím rozpočtu EU. Propojení fondu s rozpočtem EU je myšlenka, kterou již nadnesla Francie a kterou by Německo mohlo hypoteticky akceptovat, protože nevyžaduje změny právní úpravy. Splácení by bylo financováno z vlastních zdrojů, jako je uhlíková daň na hranicích. Země, které již dříve podporovaly myšlenku koronabondů, mohou klidně podporovat i tento dosud nepropracovanější návrh.

K dosažení dohody však zbývá ujít ještě dlouhou cestu. Vzhledem k tomu, že ECB od zahájení programu PEPP doslova čistí celý sekundární trh, je riziko krize způsobené státními dluhy takřka nulové, což výrazně snižuje motivaci k dosažení konsenzu. Čtvrteční schůzka dopadne s největší pravděpodobností tak, že dá Evropská rada Euroskupině široký a nepříliš jasný mandát zkoumat možnosti zajištění a financování nového záchranného fondu pro zotavení po pandemii, aniž by byly jasně zmíněny koronabondy.Vytvoření MFF na dalších šest let

Ve světle současné krize by se mělo diskutovat i o založení rámce MFF na roky 2021-27. Ohledně stanovisek jednotlivých členských států zatím nemáme příliš informací. Zajímavé návrhy znovu obsahuje španělský aide-mémoire, zejména zavedení reálné stabilizační funkce v rámci eurozóny prostřednictvím zajištění v nezaměstnanosti (což určitě vyvolá silný odpor Nizozemí a zbylých zemí šetrné čtyřky) a stabilizace investic. Debaty o MFF potrvají pravděpodobně celé týdny.

Evropská strategie uvolňování karanténních opatření

Očekává se, že Evropská komise předloží další podrobnosti „společné evropské strategie uvolňování karanténních opatření spojených s virem covid-19“, kterou navrhla před několika dny. Tento 15stránkový dokument ale vlastně nenavrhuje skutečnou koordinaci na evropské úrovni. V zásadě jedinou zmínku o nějaké koordinaci obsahuje tato část: „než členské státy oznámí uvolňování opatření, měly by se prostřednictvím Evropské komise pro zdravotní bezpečnost ve stanoveném termínu přinejmenším navzájem upozornit a upozornit také Komisi“. Což je v podstatě jenom zbožné přání, protože několik členských států už svou strategii uvolňování oznámilo a Evropskou komisi z toho vynechalo, říká Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.

Témata:  Saxo Bank,  ekonomika,  evropská komise,  EU