Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlato je po propadu trhů na dvouměsíčním rekordu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Freeimages.com

Cena zlata stoupla o dvě procenta na svůj dvouměsíční rekord 1218 dolarů za unci. Důvodem je pokles světových akciových trhů a zvýšená poptávka po bezpečných aktivách, informuje analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.

Cena zlata na světových trzích byla do čtvrtku na tříměsíčních minimech. Pohybovala se na úrovni kolem 1180 až 1200 dolarů za unci, což byly nejnižší hodnoty od roku 2017. Obchodovala se o třetinu levněji, než v roce 2011, kdy byla jeho cena na maximu.

Po optimistických výsledcích z trhu práce v USA se investoři zalekli další možné letošní reakce FEDu ve smyslu zvyšování sazeb a začali hledat bezpečný přístav. Na tuto situaci bezprostředně reagovaly růstem úroky amerických dluhopisů, což je podle Ryby obvykle signál k poklesu akcií. A drahé kovy z nejistoty na finančních trzích profitují.

„Žlutý kov je výrazně podhodnocený a ceny brzo zamíří vzhůru. To potvrzuje i aktuální nárůst hodnoty na základě relativně menšího poklesu na světových trzích. Probouzí se také poptávka některých velkých investorů,“ říká Pavel Ryba.

Zájem o nákup zlata podporují obavy investorů z ekonomického vývoje v Číně. Trhy se bojí nejen zpomalení čínské ekonomiky v důsledku celních opatření, ale také dalšího záměrného oslabování tamní měny. Asijské akcie nyní klesly na svá 17měsíční minima. Zlato se dostává do kurzu i kvůli tápání evropských politiků ohledně dohody s Velkou Británií na podmínkách Brexitu.

Do zlata se rozhodla během letošního července a srpna investovat polská centrální banka. Jde o první nákup zlata polskou vládou od roku 1998 a první nákup členského státu Evropské unie v tomto století.

„Investoři a nově i centrální banky vidí v nákupu fyzického zlata a stříbra potenciál pro uchování hodnoty majetku i měny, protože ceny těchto kovů v krizi prudce rostou. Po krizi roku 2008 vzrostla cena zlata mezi lety 2009 až 2011 o více než 100 procent a stříbra o více než 400 procent. V 70. letech to bylo ještě mnohem více. Za pouhých devět let, mezi lety 1971 až 1980, vzrostla cena zlata 24krát a cena stříbra dokonce 36krát,“ říká Pavel Ryba.

Témata:  zlato ekonomika

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.