Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost: O špičkové lidi se strhává "krvavá řež"

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Již několik měsíců se míra nezaměstnanosti drží pod neuvěřitelnými 4 % a snaha firem udržet zaměstnance, s nimiž jsou spokojeni, případně získat další kvalitní pracanty exponenciálně sílí. Firma je totiž tak zdravá a silná, jako lidé, kteří v ní pracují a o ty nejlepší z nich se mezi personalisty strhává „krvavá řež“.

Áčkoví lidé jsou schopni firmu posouvat, přinášet do ní inovace bez nichž firma v nelítostném konkurenčním boji neobstojí. Tam, kde se běžná firma spokojí s tím, co má, hledá inovátor nové pohledy, vize a příležitosti. Ať se produkt, kondice firmy nebo pracoviště může zdát sebedokonalejší, vždy jde najít prostor ke zlepšení. Personalisté přicházejí s čím dál kreativnějšími nápady na benefity a pracovními podmínkami, které občas naznačují, že se práce v nepřeberném toku zábavy odehrává spíše omylem. Opravdu kvalitní a přínosní lidé takové rozmazlování nepotřebují. Tvrdí to ředitel inovačního centra AuresLab v AAA Auto Stanislav Gálik, který sám několik firem zakládal a inovacemi se zabývá celý pracovní život.

„Moje zkušenost je taková, že špičkový člověk nepotřebuje barevné polštáře, designové prostory, fotbálek nebo jídlo a pití zdarma. Jedince, který je schopen firmu posunout a reálně se jí vyplatit, těší proces a výsledek samotný. Užívá si úspěchu, práce ho musí bavit, vyzývat jej, musí se při ní něco učit, mít možnost se posouvat v kariéře a cítit respekt a dobré klima ze strany kolegů. Má silnou chuť měnit, poznávat a posouvat svůj obor dál. To hlavní je smysluplný a atraktivní projekt a kvalitní tým s dobrou atmosférou,“ říká Gálik. Ošemetným úkolem pro HRisty je vytipovat toho správného inovátora. Může se zdát, že sehnat kvalitního člověka do inovačního týmu je v dnešní době plné kreativců a idea makerů zdánlivě snadné. „Podle mých zkušenosti má ale málokdo ty správné vlastnosti, aby mohl být platnou součástí skutečně efektivního inovačního týmu v rámci firmy,“ rozvíjí Gálik.

Zavádění inovací se totiž v myslích řady lidí zhmotňuje v nápady nabité brainstormingy, které probíhají za účasti hyperkreativních jedinců pohodlně usazených v pestrobarevné místnosti se sedacími pytli a motivačními citáty na zdech, jež metají jednu převratnou myšlenku za druhou. „Inovace je pro růst firmy nutná, kreativita ne. Důležitější, než kreativita je schopnost přetavit nápad v realitu, schopnost vidět možný efekt na byznys a dotahování nápadu k cíli. Protože inovace musí firmě hlavně vydělávat, ať už vyjádřeno penězi, nebo třeba schopností firmy si udržet zaměstnance,“ vysvětluje Gálik. Najít a získat takového inovátora není snadné, ale pro budoucnost firmy naprosto klíčové. „Pokud nepracujeme se špičkovými lidmi, nemůžeme čekat špičkové výsledky. Vodítkem pro HRisty je několik málo bodů. „Vyhněte se lidem, kteří si nerozumí s korporátní kulturou, lidem, kteří pohlížejí více na proces tvorby než na výsledek a těm, kteří si myslí, že jejich úkolem je ukázat firmě, jak to dělat správně,“ vysvětluje Gálik. Personalistům radí nabírat ty, co umí naslouchat, ty, co umí doručit výsledek, nejen kreativně tvořit.

Témata:  lidé nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.