Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak by vypadalo Česko, kdyby zavedlo kratší pracovní týden?

Práce v kanceláři
Práce v kanceláři
Foto: Freeimages.com

Osmihodinová pracovní doba byla byla v našich zemích uzákoněna v roce 1918. Byl tu ale velký rozdíl – pracovalo se i v sobotu. Pracovní týden tak měl 48 hodin. V roce 1956 to pak bylo o dvě hodiny méně. Pětidenní pracovní týden byl zaveden v roce 1968. No a dnes by si odbory přály, aby měl pracovní týden Čechů jen 37,5 hodiny. Opravdu by bylo zkrácení doby taková výhra?

Čeští odboráři si stanovili dva velké cíle – tím prvním je růst minimální mzdy na 13 700 korun. Další jejich požadavek se týká zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně při zachování stávajícího příjmu. Argumentují tím, že je to zodpovědné a že to může pomoci i v tvorbě pracovních míst.

Zaměstnavatelé ale jejich optimismus nesdílí, v současné době nechtějí snižovat délku pracovní doby kvůli velmi nízké nezaměstnanosti. Mají obavy, že pokud sníží pracovní dobu, budou potřebovat další zaměstnance, které je ale dnes téměř nemožné sehnat.

Výhody kratšího pracovního týdne

Kratší pracovní týden má teoreticky řadu pozitiv – třeba snížení hladiny stresu. A je jasné, že odpočatější a spokojený zaměstnanec odvede kvalitnější práci za kratší dobu než zaměstnanec, který je vystresovaný, pod tlakem a má příliš mnoho práce.

Podle některých by se tak mohl vyřešit i problém neustále stárnoucí populace. Pro řadu lidí je pracovní proces náročnou a stresovou záležitostí a do důchodu odcházejí hned, jak mohou. Pokud by měli kratší pracovní úvazek, mohli by by v pracovním procesu vydrželi déle a nebyli by tolik vyčerpaní a otrávení – a to by mohlo vést k menšímu zatížení státu na starobní důchody.

Nevýhody kratšího pracovního týdne

Faktem ale je, že zkrácení pracovní doby nutně nemusí mít dopad na nezaměstnanost. Pro firmy i zaměstnance je totiž jednodušší využívat přesčasy, i když za vyšší hodinovou sazbu.

Zaměstnavatelé také navzdory tvrzení odborů varují, že plošné zkrácení pracovního týdne nevyhnutelně povede ke krácení mezd – a s tím by pravděpodobně zaměstnanci nesouhlasili.

Kratší pracovní doba také může pro mnoho lidí znamenat více práce - kratší úvazky jim totiž umožní vykonávat další zaměstnání ve volných chvílích.

Problém by mohl nastat u chudých lidí, kteří často pracují za nejnižší mzdy. Ti jsou většinou placeni od hodiny, takže jim kratší pracovní doba bere možnost se z chudoby dostat.

Co zjistili v zahraničí?

S kratšími pracovními dny experimentovalo například Švédsko. Jedna skupina sester z domova pro seniory pracovala klasicky osm hodin denně, druhá jen šest hodin denně. Obě skupiny přitom měly stejný plat.

Ty sestry, které pracovaly méně hodin, si pochvalovaly, že mají hodně energie, mají čas věnovat se rodině a dětem a navíc nepociťovaly tolik stresu. Ukázalo se také, že byly méně nemocné a že je práce více baví. Navíc se zlepšila i kvalita péče o seniory.

Jenže město, které zařízení provozovalo, nakonec samo experiment ukončilo – byl totiž až příliš drahý. Ke stávajícím 80 sestrám muselo být najmuto 17 dalších – a to stálo miliony. Místní politik Daniel Bernmar poté médiím řekl, že zavedení plošné kratší pracovní doby je příliš drahé. Přesto prý ale věří, že se jedná o krok správným směrem. Jen je třeba jej provádět v dlouhodobém horizontu.

Přesto se ve Švédsku najdou zaměstnanci, kteří již dávno mají zkrácenou pracovní dobu na šest hodin denně. Osvědčilo se to u některých soukromých firem, což dokazují jejich zvyšující se zisky. Jako první vyzkoušela zkrátit pracovní dobu již před 14 lety pobočka japonské Toyoty ve švédském Göteborgu.

Pokus se šestihodinovou pracovní dobou provedla i marketingová společnost Agent Marketing z Liverpoolu. Po dvou měsících si ale podle serveru acuitymag.com začali zaměstnanci stěžovat a postavili se proti. Poukazovali na to, že šest hodin je málo na to, aby stihli svou práci, a tak pak byli ještě více ve stresu.

Neznamená to ale, že se vrátili do starého pracovního procesu. Zaměstnanci dál chtěli více volného času – jen nad ním chtěli mít větší kontrolu. Každý zaměstnanec proto končí o pár hodin dřív v pátek a v jeden další den podle vlastního výběru. Ostatní dny ale pracuje normálně – tedy osm hodin.

Co tyto experimenty ukazují?

Výzkumy začínají naznačovat, že za správných podmínek je kratší pracovní týden cesta vpřed. Háček je ale v tom, že potenciál pro zavedení kratší pracovní doby se značně liší podle oboru. Lidé v marketingové agentuře mohou denně odcházet domů o chvíli dřív. Horší je to ale například v nemocnici, která musí být nepřetržitě obsazena.

A dokonce i kdybychom zavedli například zmíněný šestihodinový pracovní den, může to být ve výsledku jen iluze. Technologie nás láká k tomu, abychom byli neustále připojení a inteligentní telefony nás ihned upozorňují na pracovní e-maily a dokonce nám umožňují i vzdálený přístup k pracovním počítačům.. V letošním roce proto zaměstnanci ve Francii získali právo odpojit se a úplně ignorovat své smartphony mimo pracovní dobu. 

Pozor na přepracování

Kratšího pracovního týdne se možná v blízké budoucnosti nedočkáme, přesto bychom to s prací neměli přehánět. U zaměstnanců, kteří pracují více než 50 hodin týdně, narůstá riziko ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody. Jedna metaanalýza studií zahrnujících více než půl milionu lidí zjistila, že ti, kteří pracují 55 hodin týdně, mají o 13% vyšší pravděpodobnost vzniku koronárních onemocnění srdce a 33% pravděpodobně mrtvice, ve srovnání s těmi, kteří pracují 35 až 40 hodin týdně.

„Existují také určité důkazy o vazbě mezi dlouhou pracovní dobou a špatným duševním zdravím, ačkoli tyto studie nejsou tak přesvědčivé, jako ty, které se týkají srdečních onemocnění a mrtvice," říká Mikko Härmä ve Finském institutu pracovního zdraví.

Témata:  Česko zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.