Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za stovky milionů vyroste v Hluboké nad Vltavou obří zábavní park

Za stovky milionů vyroste v Hluboké nad Vltavou obří zábavní park

Foto: Hlubkoká nad Vltavou

Hluboká nad Vltavou hodlá s přispěním soukromého investora v následujících letech vybudovat ohromný zábavní park s několikapatrovým deštným pralesem a vodním světem, kde by lidé mohli procházet skleněnými tubusy pod hladinou. V pondělním vydání o tom informuje Mladá fronta Dnes.

Se vznikem zábavního centra počítá koncepce rozvoje turismu města do roku 2020, do které chce investovat miliardu korun. Místo, které má většina lidí spojené s krásnou architekturou zámku, se tak bude proměňovat na centrum zábavy. Radnice tak chce ve městě turisty víc zdržet, aby po prohlídce zámku neodjížděli hned pryč. Investici celých 450 milionů by měla pohltit nevyužívaná ohromná sýpka poblíž centra města, ze které by mohl být malý "Disneyland". V ní by měl vyrůst deštný prales se stylovou restaurací nebo pirátský svět. Akci by měl zaplatit soukromý investor.

Velkou atrakcí by mohlo být i interaktivní Rybářské muzeum, kde budou návštěvníci procházet prosklenými tunely pod hladinou. Uvidí tak rybník zespodu - ode dna. Kromě muzea by zde měla vyrůst také celá řada cyklostezek, naučných cest, ale také vodní stezka na pramicích po Munickém rybníku nebo gastrostezka pro gurmány.

Témata:  ekonomika

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.