Realita Česka: Jmenuji se Karel, je mi 18 let a jsem dlužník

Zatímco vy pomalu zapomínáte, dopravce si váš přestupek moc dobře pamatuje a postupem času se z několika stovek stanou desetitisíce. Pokud načerno jede dítě nebo nezletilý, tak se může stát, že v den svých 18. narozenin se z něj stane mnohatisícový dlužník. To ho hned na prahu dospělosti může uvrhnout do dluhové pasti, z níž se jen velmi těžko dostane ven. Jak ukázal průzkum* Instant Research od Ipsosu jezdí bez placení více než třetina (35,4 %) mladistvých a mladých lidí od 15 do 25 let napříč Českou republikou.

Že se jízda bez platného dokladu netýká jen okrajové skupiny lidí, dokazují data Pražské integrované dopravy. Od září 2017 do dnešního dne přitom podle portálu nejedesnacerno.cz bylo odhaleno na jejích spojích přes 228 tisíc černých pasažérů. Podle průzkumu každý desátý černý pasažér ve věku od 15 do 25 let pak pokutu za jízdu na černo nezaplatil na místě revizorovi, ani do dopravcem stanovené lhůty. Tu mají jednotliví městští přepravci vymezenou individuálně, od tří dnů do tří týdnů. Zaplacení pokuty na místě, či do stanovené lhůty je samozřejmě levnější. Následně kvůli odkupům a předprodáváním závazků se dluh zvyšuje a u „zapomenuté“ pokuty za pár stovek tedy po nějakém čase není výjimkou penále přesahující deseti tisíce korun.

„Ignorování pokuty za jízdu na černo, nebo ještě obecněji řečeno jakýchkoli výzev k uhrazení dluhu z mladické nerozvážnosti nebo strachu z reakce rodiny, často vede k tomu, že jedinec vstupuje do dospělého života se stigmatem dlužníka,“ upozorňuje Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting, a dodává: „S každou upomínkou a úkonem spojeným s vymáháním dluhu narůstá dlužná částka několikanásobně. A při opomíjení končí až exekučním příkazem. Což pro 18- či 20leté lidi často studující či bydlící u rodičů může být bezvýchodná situace.“

Každý pátý mladý černý pasažér nemá na pokutu

Mladí lidé se nejčastěji stávají dlužníky ze dvou důvodů, neuhrazení pokuty v městské dopravě, nebo neuhrazení plateb telefonnímu operátorovi za sjednané paušální služby. Ty je možné podepsat již od 15. roku věku. Situaci, do které se mnohé rodiny a mladí lidé dostávají, shrnuje velmi dobře příběh dnes 20letého Karla.

„Ve čtrnácti letech mne revizor chytil v městském autobuse bez jízdenky, peníze od rodičů na předplacený kupón jsem doslova prošustroval s kamarády, proto jsem jezdil načerno. Doma jsem se tím samozřejmě pochlubit nemohl. Pamatuji si, že přišlo i pár dopisů, ale vždy jsem je ze schránky vybral před rodiči. A pak byl najednou klid a já na to zapomněl,“ svěřuje se Karel.

Jenže krátce po jeho plnoletosti dorazil k rodičům, kde měl trvalý pobyt, exekuční příkaz na 36 489 korun. Na uhrazení měli 30 dní. V té době Karel ještě studoval střední školu, měl dva mladší sourozence a společně s rodiči bydleli v pronajatém bytě. Měsíční čistý příjem rodiny byl necelých 32 tisíc korun, úspory neměli téměř žádné. Exekuce pro ně znamenala existenční problém.

„Bylo mi osmnáct a byl jsem dlužníkem s téměř čtyřicetitisícovým dluhem kvůli jedné nezaplacené jízdence za pár kaček. Peníze jsme na splacení dluhu já, ani rodiče neměli. Tvrdě na mne dopadly důsledky mého nezodpovědného chování. Nakonec mi pomohla širší rodina, strýc se nabídnul, že pohledávku uhradí. Ale musel jsem si závazek během půl roku odpracovat u něj v  autodílně,“ uzavírá Karel.

To, že se z částky v řádu stovek korun během let stalo téměř 37 tisíc, je dáno současnou praxí, jak dopravní podniky s pohledávkami nakládají.

„Je smutné, když mladý člověk skončí finančně ještě dřív, než začal, kvůli jedné dětské chybě. Ještě smutnější je to u dítěte, kterému rodič na jízdné nechce, nebo nemůže dát peníze. Osobně si myslím, že celý proces vymáhání jízdného, překupů a následných exekucí na nezletilé není v pořádku. Podnik o kontrole neinformuje zákonné zástupce, prodává ho bez vědomí dlužníka a vytáhne ho až v okamžiku, kdy je už pro řadu lidí nesplatitelný,“ komentuje systém Martina Václavíková z obecně prospěšné společnosti ABC Finančního vzdělávání. Ta praktickým vzděláváním zvyšuje finanční stabilitu a sílu českých rodin a šíří osvětu v oblasti osobních financí.

Každá situace má řešení, jen je třeba s ním začít hned

Příběh Karla neskončil fatálně, ale mnoho mladých dlužníků takové řešení jako on využít nemůže. Každý pátý (21,3 %), který jede na černo, nemá na uhrazení pokuty potřebné finance, ani nikoho, kdo by za ně pokutu zaplatil. Téměř každý třetí (30 %) se pak stejně jako Karel bojí říci o pokutě rodičům či zákonným zástupcům.  

„Když už se stane to, že dostanete pokutu za jízdu bez platného dokladu, řešte situaci hned. I když to mnohdy znamená hněv vašich blízkých. Ten ale nebude tolik bolet jako desetitisícové pohledávky po několika letech,“ radí Michal Cibulka a nabízí řešení: „Pokud nemáte na pokutu v řádu sta korun či jednotek tisíc, stěží budete mít na pozdější výrazně vyšší pohledávku. Prvním krokem při udělení pokuty by tedy mělo být zjištění všech možností, jak peníze na úhradu zajistit. Řešením může být třeba půjčka od blízkých s možným splácením třeba po stokorunách. Nebo krátkodobá brigáda, kde si těch pár stovek na pokutu také vyděláte. Další variantou je kontaktovat dopravce a domluvit se na splátkovém kalendáři.“

Neúčelová půjčka může být v tomto případě velmi nevhodným řešením. Žadatel o úvěr se automaticky dostane do jednoho z registrů, kde je vedena jeho historie splácení. A pokud není pravidelná, objeví se negativní záznam. A ten může sehrát později roli při posuzování například u půjčky na studium či na pořízení bydlení.

„S novými podmínkami spotřebitelského zákona nyní bankovní i nebankovní instituce posuzují žadatele o úvěr přísněji a každý negativní záznam v registrech má dopad na schválení či odmítnutí žádosti. A je škoda, aby mladý člověk nemohl pořídit vlastní bydlení kvůli jedné nezaplacené jízdence,“ shrnuje  Cibulka z Broker Consulting a Martina Václavíková ho doplňuje: „V rámci přednášek a akcí se snažíme vést mladé lidi k větší finanční odpovědnosti. Když už nastane situace, kdy dluží, tak je nabádáme, aby své závazky řešili hned, komunikovali a domluvili se s včas s věřitelem. Bohužel hned na začátku dospělého života učiní negativní zkušenost, která může výrazně poznamenat jejich další finanční chování.“

Témata:  ekonomika,  lidé,  finance