Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Penze by od ledna měly vzrůst o zhruba 400 korun, plánuje Jurečka

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20.700 korun. Proti konci letošního roku by se mohl zvednout zhruba o 400 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vzrůst by podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září. Ministr upřesnil, že lednové navýšení si příští rok vyžádá asi 13 miliard korun.

"Odhadujeme, že průměrný starobní důchod, který je teď po červnové mimořádné valorizaci 20.200 korun, dojde na konci roku díky novým výměrám nových důchodů na 20.300 korun. Po 4. září budeme mít přesný výpočet valorizace, která bude 1. ledna. Z dat, která známe, víme, že to bude zhruba o 400 korun více. Dostaneme se v průměrné výši na 20.700 korun. Tato část půjde plně do základní výměry důchodů," uvedl Jurečka.

Důchod se skládá ze dvou částí. Solidární základní výměra je pro všechny stejná. Letos činí 4040 korun. Odpovídat má desetině průměrné mzdy. V zásluhové procentní výměře se pak odrážejí odpracované roky, výše odvodů z výdělků a počtu vychovaných dětí.

Důchody se podle zákona zvyšují pravidelně vždy od ledna o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Ve Sněmovně je nyní novela, která má valorizace přibrzdit. Penze by měly růst o třetinu růstu reálných mezd jako do roku 2018 a o růst cen pro seniorské domácnosti.

Navržené změny po jejich prosazení nebudou mít na lednovou valorizaci podle ředitele ministerského odboru sociálního pojištění Tomáše Machance vliv. Výdělky kvůli vysoké inflaci reálně nerostou. Nominálně se ale zvyšují. Statistici informace o vývoji mezd ve druhém pololetí oznámí v září. "Na výběru pojistného vidíme, že růst mezd je poměrně robustní, proto očekáváme navýšení základní výměry někde kolem 400 korun," uvedl Machanec.

Do valorizace se má započítat růst cen od února do června. Ten činil pro domácnosti důchodců podle Jurečky 1,3 procenta. Celé navýšení by mělo putovat do základního dílu všech starobních, invalidních i pozůstalostních penzí tak, aby odpovídal desetině průměrné mzdy. Zásluhová část by se tedy tentokrát zvedat neměla.

Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19.461 korun. Od letošního června se zvedl zhruba o 760 korun. Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody dalších 479.000. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší.

Výdaje na penze výrazně rostou. Zvyšují se rychleji než příjmy. Loni do penzí putovalo téměř 600 miliard korun, letos by mohla být částka zhruba o 90 miliard korun vyšší. Za letošní rok by ale deficit důchodového pojištění mohl činit kolem 80 miliard korun. Příští rok by se pak s třináctimiliardovou valorizací mohlo na důchody vyplatit přes 700 miliard korun.

Témata:  důchody Marián Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

17. července 2024 15:29

12. července 2024 20:18

12. července 2024 12:12

Více než pětina českých řidičů zažila mikrospánek. Únava za volantem vloni způsobila rekordní počet nehod

Počet nehod zaviněných únavou řidiče dramaticky stoupá, s více než 600 incidenty za prvních pět měsíců letošního roku. Experti doporučují využití moderních bezpečnostních technologií v autech, mezi něž patří také palubní kamery britského výrobce Nextbase. Ty umožňují doplnit „smart“ funkce nových aut i do vozů staršího data výroby.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.