Jak se vypořádat s důchodovou reformou Nečasovy vlády? Politik má řešení

Česká vláda nedávno navrhla zrušení 2. penzijního pilíře. Pravice argumentuje, že pokud by se do něj nezasahovalo, byl by dlouhodobě prospěšným pro důchodový systém. S tím ale nesouhlasí člen OVV ČSSD Praha 4 Michal Pícl.

Diskuse: 0

Ilustrační fotografie
reklama

"Tzv. „penzijní reformy" se vydává za vhodný prostředek, jak neprohlubovat deficity důchodového účtu. Podobnou mantru používala pravice ve visegrádských zemích, např. Polsku a Slovensku. Stejně argumentovala i ta v Pobaltí. Naše pravice ve svých vyjádřeních pokračuje tak, jako kdyby vlády v Polsku, Maďarsku či na Slovensku v předešlých letech do 2. pilíře žádným způsobem nezasáhly," zamýšlí se na webu strany.

"S odstupem doby je zřejmé, že trend tzv. „penzijních reforem" ve střední a východní Evropě neuspěl. Rozpočtové dopady reforem vlády přinutily, aby se druhých pilířů vzdaly nebo je podstatně zredukovaly. Je známo, že v některých případech – v Maďarsku či Slovensku – stát musel (po vyvedení části prostředků na účty soukromých společností) vydávat nemalé finanční prostředky na sanaci veřejného systému. V podstatě ve všech zemích regionu se v posledních pěti letech výrazně snížily odvody do 2. pilíře a státem garantovaný systém znovu posílil. Ještě poučnější je srovnat stav veřejných financí v konkrétních zemích po přijetí a po zrušení (či alespoň zmírnění) tzv. „penzijní reformy"," dodal.

V Maďarsku, které bylo premiantem v převedení veřejných prostředků do soukromých fondů, podle Pícla po dobu trvání reformy veřejný dluh vytrvale stoupal. "Když Orbánova vláda příspěvky do 2. pilíře v roce 2010 zásadně znevýhodnila, veřejný dluh se snížil. Závislost mezi růstem veřejného dluhu a zaváděním 2. pilíře naznačuje tehdejší iniciativa maďarské vlády. Spolu s dalšími vládami regionu požadovala po Evropské komisi, aby si mohla odečíst příslušnou část schodku veřejných financí – pochopitelně jako „cenu reformy"," uvedl.

I v Polsku, kde zavedla pravicová Občanská platforma tzv. „reformu penzí" krátce po Maďarsku, se prý začalo od tzv. „reformy" odvracet skoro v téže době jako v Maďarsku. Nejinak tomu bylo na Slovensku, kde Dzurindova vláda spustila tzv. „důchodovou reformu" v roce 2004, snížil Ficův SMER v minulých letech příspěvky do soukromých fondů o více než polovinu. "Negativní dopad na veřejný dluh zde není tak zřejmý jako v Maďarsku či Polsku, přesto se v důsledku vyvedení prostředků z prvního pilíře dostala Slovenská sociální pojišťovna do výrazného schodku hospodaření. Její deficit musela vláda sanovat ze státního rozpočtu," popisuje.

Pobaltské země zatím od soukromého penzijního pilíře zcela neodstoupily, v posledních letech jej ale dost podstatně modifikovaly. "Dokonce i v Estonsku, které má nízký státní dluh, vedla tzv. „reforma" k rozpočtovým problémům. Změny v tzv. „reformě" umožnily po roce 2009 znovu hospodařit s mírně přebytkovými rozpočty. Litva a Lotyšsko si vedly během krize podstatně hůře, přesto obě země začaly cíleně a promyšleně znovu navyšovat příspěvky do veřejného pilíře," podotkl.

"Jak je patrno, tzv. „penzijní reformy" jsou významným faktorem rozpočtových problémů zemí střední a východní Evropy, nejsou ale samozřejmě faktorem jediným. Zkušenost zemí střední a východní Evropy podává vcelku dobrý obraz o dopadech tzv. „penzijních reforem" v regionu. Ačkoliv měly vést ke stabilizaci veřejných financí a tedy stabilizaci veřejného dluhu, v mnoha případech vedly k opaku, k jejich nárůstu. Přirozeně právě tato zkušenost by měla být ponaučením i pro Českou republiku, jak se vyrovnat s tzv. „důchodovou reformou" Nečasovy vlády," uzavřel Pícl.

Loading...

Diskuze: Jak se vypořádat s důchodovou reformou Nečasovy vlády? Politik má řešení

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky