Důchod jen ve stáří? Podívejte se, jak to skutečně je
„Na důchod nemyslím, ten je ještě v nedohlednu“. Od absolventů i od lidí střední generace tuto nebo podobnou větu slýchají nejen pracovníci Městské správy sociálního zabezpečení Brno (MSSZ) poměrně často. Bývá to zpravidla reakce na informaci, že by průběžně měli věnovat pozornost dobám svého důchodového pojištění.
Lidé si mnohdy neuvědomují, že by důchod mohli potřebovat dříve, kdy řeší nelehké situace jako vážné zhoršení zdravotního stavu či úmrtí v rodině, které v životě mohou nastat. Nárok na invalidní i pozůstalostní důchod je vždy závislý na době důchodového pojištění. Případy, kdy na tyto druhy důchodů nevznikne nárok, nejsou ani v Jihomoravském kraji ojedinělé. I proto bylo toto téma jedním z bodů neformálního setkání zástupců tisku z regionu jižní Moravy s odborníky z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Setkání se uskutečnilo u příležitosti čtvrtstoletí existence ČSSZ na Městské správě sociálního zabezpečení v Brně ve středu 22. července.
„Podmínky na důchod invalidní nebo pozůstalostní nesplní především lidé, kteří byli či jsou dlouhodobě nezaměstnaní, podnikali, ale neplatili pojistné na důchodové pojištění, nebo relativně dlouho vykonávali činnost, která nezakládala účast na pojištění a pro nárok na důchod ji nelze započítat. To znamená, že jejich zaměstnání bylo tzv. malého rozsahu (do výše příjmu 2500 Kč měsíčně), pracovali na základě dohody o provedení práce nebo dokonce „na černo," vyjmenoval časté příčiny ředitel Pracoviště ČSSZ Brno PhDr. Miroslav Votýpka.
Zákon o důchodovém pojištění myslí i na zabezpečení v případě vzniklé invalidity nebo ztráty blízkého člověka a definuje podmínky, za kterých lidem náleží invalidní nebo tzv. pozůstalostní důchod. „Lidi zpravidla překvapí, že doba důchodového pojištění je důležitá i u těchto druhů důchodových dávek, nejen pro nárok na starobní důchod, a je třeba ji splnit," doplnil poznatek z praxe ředitel MSSZ JUDr. Jan Stavinoha a dále zdůraznil: „Činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce do 31. 12. 2011 není možné pro důchod započítat vůbec, od 1. 1. 2012 lze započítat ty měsíce, ve kterých zaměstnanec dosáhl z dohody příjmu vyššího než 10 000 Kč".
Vážná nemoc nebo úraz mohou člověka potkat v každém věku a v jejich důsledku se může stát invalidním. Pokud pak lidé z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohou pracovat, nebo je jejich pracovní schopnost snížena, pro nárok na invalidní důchod nestačí, aby byli posudkovým lékařem uznáni invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Musí mít splněnu i dobu pojištění, která je pro přiznání invalidního důchodu jakéhokoliv stupně závislá na věku.
U občana ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U staršího 38 let je podmínka splněna, i pokud získal 10 let pojištění v období posledních 20 let před vznikem invalidity. U osob mladších 28 let je potřebná doba pojištění kratší.
To, zda bude v případě ztráty blízkého člověka pozůstalý (vdova, vdovec, nezaopatřený sirotek) zabezpečen vdovským, vdoveckým nebo sirotčím důchodem, záleží na tom, zda zesnulý již pobíral důchod nebo k datu úmrtí splnil potřebnou dobu pojištění na invalidní nebo starobní důchod. V případě nároku na sirotčí důchod je zákon mírnější a požaduje jen polovinu doby důchodového pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod.
Odborníci MSSZ dále představili agendu úřadu, kterou tvoří především oblast důchodů a dávek nemocenského pojištění a informovali o tom, s čím se při výkonu své práce často setkávají.
Doporučujeme
