Důchody: Co lidem zbývá? Podívejte se

Peníze v některém z těchto produktů mělo 4 961 201 lidí. A drtivá většina z nich (4 870 174) stále spoléhá na penzijko. O produkty spojené s důchodovou reformou vlády Petra Nečase je minimální zájem. Do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření si k poslednímu dni loňského roku začalo posílat peníze 91 027 klientů a do fondů druhého pilíře jich vstoupilo ještě o devět tisíc míň (81 962).

Lidí ubývá

O rok dřív investovalo s penzijními společnostmi o 190 tisíc lidí víc. „Je to tím, že se trh postupně vrací k rovnováze, ze které ho vychýlil podzim 2012, kdy se měnily podmínky penzijního připojištění. Lidé brali pobočky penzijních společností útokem, aby získali smlouvu ještě se starými podmínkami. Skokově tak vstoupilo do třetího pilíře velké množství lidí, kteří by do něj normálně vstupovali pozvolně dva až tři roky. V případě penzijního připojištění měly penzijní společnosti předprodáno na několik let dopředu a teď se jen postupně vracíme zpět k přirozené rovnováze trhu, která se bude pohybovat okolo pěti milionů účastníků,“ vysvětluje loňský pokles prezident Asociace penzijních společností a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk.

Podle ekonoma Jaroslava Vostatka bude ovšem počet účastníků klesat ještě dál: „Očekávám pokračování trendu z roku 2013, tedy celkový pokles účastníků ve třetím pilíři. Klientů je tam zkrátka příliš mnoho. Uvědomme si, že ekonomicky aktivních obyvatel v předdůchodovém věku je u nás 4,7 milionu.“Penzijních společností taky ubývá

Loňské změny – transformace penzijních fondů třetího pilíře a zavádění druhého pilíře – znamenaly pro hospodaření penzijních společností nejhorší výsledek od roku 1995. „S těmito náklady penzijní společnosti dopředu kalkulovaly a jejich letošní ztráty byly plánované. Za celý trh je souhrnná ztráta penzijních společností 282 milionů korun. Je ale třeba důrazně upozornit, že tato ztráta je provozní záležitostí penzijních společností, která nemá žádný vliv na hodnotu podílů jednotlivých účastníků, lidé ji tak žádným způsobem nepocítí. Hospodaření fondů je od hospodaření penzijních společností ze zákona odděleno,“ říká Vladimír Bezděk.O nové produkty není zájem

Diskuze se ovšem povedou o osudu druhého pilíře. Tedy – sociální demokracie už před vznikem důchodového spoření ohlašovala, že diskuze se nepovedou, že produkt bude prostě zrušen. A nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová také po nástupu do funkce toto odhodlání potvrdila. Ovšem druhý pilíř není možné zrušit bouchnutím do stolu ani škrtem ministerského pera, bude k tomu potřeba dohodnout se v parlamentu na příslušných zákonech a zástupci penzijních společností stále věří, že se jim podaří vládu a zákonodárce přesvědčit, aby si své stanovisko ještě rozmysleli. Pokud by k tomu nedošlo, mohly by zkoušet své investice hájit u soudu nebo arbitráže.

Ani nástupce penzijního připojištěníní zatím moc netáhne. K doplňkovému penzijnímu spoření se nehrnou ani noví klienti, ani se do něj hromadně „nepřestupuje“ z penzijka. Tiskový mluvčí Penzijní společnosti Allianz Václav Bálek připomíná, že bude nesmírně důležité přistupovat individuálně k situaci každého klienta. Zatímco dřív bylo nastavení ve třetím pilíři pro každého úplně stejné, dnes jsou možnosti účastnických fondů díky volbě různých investičních strategií velmi široké. „Motivace klientů k přestupu do účastnických fondů musejí být založené na poskytnutí transparentních informací se zohledněním jak specifik a rozdílů transformovaných a účastnických fondů, tak se zohledněním individuálního věkového i investičně rizikového profilu účastníka.“Investice nejsou spoření. Má stát výjimku?

Alespoň mladší lidi, kteří mají do penze ještě daleko, by mohla ke změně nalákat možnost „hrát“ o vyšší zhodnocení vložených peněz. U penzijního připojištění, které nesmí v žádném roce skončit v minusu, se totiž budou výnosy pohybovat sotva kolem jednoho procenta (což je po započtení inflace fakticky v minusu). Mnohem zajímavějších čísel by naopak mohly v dlouhodobém horizontu dosahovat v doplňkovém spoření účastnické fondy s dynamičtější investiční strategií.  Lákadlem by mohly být hned výsledky některých fondů za minulý rok, dlužno ovšem podotknout, že tato čísla o zhodnocení za deset, dvacet nebo třicet let nevypovídají zhola nic.Předdůchodců zatím jako šafránu

Účastnické fondy ale můžou být zajímavé i pro starší ročníky, a to díky takzvanému předdůchodu. Jde o speciální případ „starobní penze na určenou dobu“ vyplácené z prostředků, které má člověk našetřené v doplňkovém penzijním spoření.K čemu jsou a jak fungují předdůchody

Na zavedení předdůchodů se domluvila Nečasova vláda se zástupci odborových svazů. Jejich smyslem je ulevit lidem, kteří přijdou pár let před důchodem o práci – a novou budou jen těžko shánět. Stát za ně proto alespoň zaplatí zdravotní pojištění a doba v předdůchodu se jim bude počítat, jako kdyby platili pojištění sociální. Háček je ale v tom, že pro výplatu před důchodovým věkem je nutné mít naspořeno tolik, aby měsíční splátka dosáhla alespoň 30 procent celorepublikové průměrné mzdy. V letošním roce jde o částku 8150 korun. Při minimální době pobírání předdůchodu, která je podle zákona dva roky (maximální doba je pět let), tak musí mít účastník doplňkového penzijního spoření na kontě u penzijní společnosti alespoň 195 600 korun. Peníze je však možné kvůli předdůchodu do účastnických fondů „nalít“ i jednorázově. Podle statistik Asociace penzijních společností se v roce 2013 předdůchod vyplácel dohromady 274 osobám.Celý článek čtět zde v rubrice Důchody a dávky

Témata:  důchody