Důchodci penězům rozumí, většina z nich si sestavuje měsíční rozpočet

"Potvrdily se rozdíly mezi zahraničím a Českem. Zatímco venku jsou to děti, které finančně podporují své rodiče na penzi, u nás naopak rodiče ze svých úspor podporují děti. Navzdory všeobecně zažité představě, že čeští senioři bojují s nedostatkem peněz, 45 procent z nich si měsíčně pravidelně spoří. Je to samozřejmě dané tím, že za celý svůj život si už stačili pořídit vše podstatné a nyní hradí jen výdaje nezbytné k životu, jako jsou nájem a energie," poznamenal Libor Svoboda, manažer pro Produkty a služby Poštovní spořitelny.
 
Z průzkumu zaměřeného na finanční zvyklosti a gramotnost seniorů také vyplývá, že čeští senioři se navíc dobře vyznají ve spořicích produktech. Většina z nich má detailní přehled také o pojistných a úvěrových produktech. "Vědí, že na životním pojištění, stavebním spoření a penzijním připojištění dostanou od státu ročně příspěvky ve výši až 7400 korun, a tak toho samozřejmě využívají," doplnil Svoboda. Překvapivým výsledkem průzkumu byl také fakt, že čeští senioři mají solidní znalosti makroekonomiky.
 
Výpadek stálého zdroje peněz by představoval významný problém pro 17 procent seniorů, kteří nedisponují takovými úsporami, aby mohly pokrýt pravidelné výdaje v období delším než jeden měsíc. "Oproti tomu 60 procent dříve narozených by se bez stálého zdroje peněz obešlo déle než čtvrt roku. Teprve pak by se začali aktivně zajímat, jak chybějící příjem nahradit," dodal Svoboda.
 
Kdyby se senioři přece jen dostali do finanční tísně, 70 procent z nich ví, kam se obrátit. Existence občanských poraden nebo poraden při finanční tísni není známa jen zbylé necelé třetině.
 
"Přestože průzkum prokázal, že v otázce finanční gramotnosti nepatří čeští senioři mezi nejrizikovější skupinu, není na místě usínat na vavřínech. Pořád je tu totiž třetina těch, kteří potřebují naši radu a pomoc, jak se ve světě financí vyznat, aby se nedostali do zbytečných problémů," poznamenal Svoboda.